Tak tohle je můj deník číslo dvě. Ten starej, co jsem psala vo prázdninách, je už popsanej.Nebyl to můj nápad, to dá rozum, copak člověk v dnešní době potřebuje k něčemu deniček?? Ale chtěla to máma, tak jí dělám radost. No, a vodporuj svý vlastní mámě, když vod ní něco potřebuješ...
Moje největší přání je už dlouho ajfoun, a protože budu mít brzo narozeniny, vočekavam, že ho konečně dostanu. Musím přej ale sekat latinu, to znamená, dělat ze sebe SS= slušnou slečnu a ÚD= úplnou debžu. Prostě dělat všechno, co se líbí déčkařům =D= dospělejm. A těm se líběj jenom blbosti a všechno, co je naprosto normální, považujou za zvrácenost. Ale ja se jim ani nedivim Možná, že kdybych zažila temna jako voni, asi by mi taky některý věci vadily. Doba temna nastala proto, že lidem došel proud a voni si nemohli rozsvítit...
Takže stojím jak SS a ÚD před domem a čekam, až se máma uráči a sejde dolů, aby měla vodvezla do školy. Poprvý po prázdninách. V ruce mám tenhle deník, protože učebnice ešte žádný nemáme. Jsem pěkně naštvana a říkám si:
,,Tak už je to zase tady!!''
Zase ta hnusná škola. Člověk se ani pořádně nerozkouká, a už je tu znova. A jediný, kdo se z tohohle lidskýho neštěstí má radost, jsou učitele
Už je úplně vidím, jak postávaj celý natěšený před školou a mnou si ruce, jak nás zase budou dusit zkoušením, písemkama a jinejma pitomostma. Říkám si, jestli to není třeba nějaký úchylka. To nemůže bejt normální, mít radost z toho, že pokazí školákům den. Ale na holky jsem se docela těšila. Jenomže, jak si s nim a můžeš pořádně popovídat, když jsou přestávky tak krátký?? Už slyším svyho dědu: PŘESTÁVKY MEZI HODINAMI JSOU URČENY K PŘÍPRAVĚ ŽÁKŮ NA DALŠÍ HODINU!.
Děda Pepa, říkáme mu Komenskej, celej učil a teď, když je v důchodu, je to na něm furt ešte znát. Jede s náma v autě, aby si přej zaspomínal na starý dobrý časy a především vyprovodil naší malou, školou povinnou slečnu, jak říka. Včera se s babičkou vrátili z dovolený a dneska už nemohl dospat, aby se podíval na školu. Jsem pěkně naštvana a říkám mu:
,,Prosímtě, nech toho, nejsem mimino, je mi dvanáct!."
,,Dvanáct ti bude až někdy za dva měsíce.." Odpoví děda a díva se přitom na mámu. Voba maj na všechno odpovědi.
,,Ty jsi jednou velká, jindy ešte mála, podle toho, jak se ti to hodí," spustí mama. Děda přikyvuje.
Dnes jsem se do školy vůbec netěšila, ale po tom, co jsem se svojí rodinou strávila deset minut v autě, jsem ječela radosti, že ji zase vydim.
😍😊
ČTEŠ
Deník malé blondýnky 2 Znova ve škole
RandomKaždej říká, že psaní deníčku v dnešní době je dobrý leda pro védéčka =VD= vpožděný debži. Myslela jsem si to taky, než jsem zjistila, že to má svý velký výhody. Může to posloužit pro vyblednutí pozdějším generace. Až si v něm budou listovat, řeknou...
