„Lindi tak už pojď musíme už jet" ozvalo se z chodby byla to moje mamka „Jojo,vždyť já už jdu." odpověděla jsem ji znechuceně. Je to z toho důvodu ,že se stěhujeme a mně se nechce hledat jiné kamarády,chci ty co jsem mněla do teď. Nakonec jsem teda zamkla klíčem s Miný náš dům, ještě si naposledy prohlídka celí dům, hodila věci do kufru,sedla si do auta a jeli jsme. V půlce cesty jsem usnula a probudila se až na místě. Přede mnou stál malí dvoupatrový dům s jasně hnědou fasádou. Vydala jsem svoje věci a nejistě jsem vešla dovnitř. Mamka za mnou dobělhla a řekla „Mám pro tebe překvapení! Pojď ven na zahradu." „Oukej..."podala jsem ji ruku a ona mně odtáhla na zahradu. Na zahradě byla nějaká holka seděla na lavičce a čekala. „To je Aneta její rodina budou bydlet s náma." Oznámila mamka nadšeně s nadějí že bych si mohla najít novou kamarádku. „Ahój" pozdravil a jsem ji. „Ahoj,jak se máš?" zeptala se. Nechtělo se mi s ní povídat ve stoje, tak jsem si vedle ní sedla. Zastavily nás až mamky které právě dovařili večery. K večeři byli palačinky mňam. Po večeři mně šla Aneta ukázat náš pokoj a všeobecně mně provedla domem. Šla jsem si vybalit a pak hned vlezla do koupelny. Po příjemné koupeli jsem ve svém nočním autfitu který se mimochodem skládá z jednorožčiho overalu,vlezla potich do pokoje s tím že Aneta už jistě spí. Vybalila jsem si věci na zítra a za celí den poprvé vytáhla mobil. Nevěděla jsem heslo k Wi-Fi tak jsem použila data. „Né. Zítra začíná škola." potichu jsem zakvílela. Byla jsem z toho tak vynervovaná až jsem nakonec usnula.
Takže ahoj,já doufám že se vám tento příběh líbil a chtěli by jste pokračování tak mi dejte vědět do com.
Á zatím čiky Miky myšáci 🐁
