Tajemná postava

31 12 1
                                    

Když jsem se vracel po dvaceti letech do mé rodné vesnice, bylo tam vše jiné, místo obecního domu stála nová moderní budova, v které se nacházela knihovna, škola byla o patro větší a měla novou střechu a vše bylo v celku jiné ale hezké. Když jsem se pokochal vesnicí, zajel jsem si autem až ke kopci, který se schovával za vesnicí. Vyšel jsem na kopec a rozhlížel jsem se dalekohledem směrem k lesu. ” Už jí vidím „. Schovávala se na okraji lesa jako před lety. Byla to lesní hájenka v které jsem před dvaceti lety sloužil. Když jsem stál na kopci zachvátily mě staré zpomínky.
Před dvaceti lety:
Tehdy jsem šel z pochůzky směrem k hájence v které jsem bydlel. Vedle ní stála jedna malá chaloupka v které nedávno zemřel starý pán. Slyšel jsem od tam tuď hluk, tak jsem se šel podívat, co se tam děje. Přišel jsem blíž a viděl jsem že tam spalují starý nábytek po pánovi který tam bydlel. Zaujmula mě velká dřevěná postel, která měla ručně vyřezaná čela.

Když někdo vyšel z chalupy tak jsem na něj zavolal

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když někdo vyšel z chalupy tak jsem na něj zavolal. " Dobrý den, vidím že tu postel chcete z pálit nemohl bych si jí vzít„. ” Dobrý den, určitě si jí vemte aspoň sní nebudeme mít tolik práce„. ” Mockrát vám děkuji„. Postel se my do hájenky přesně hodila bydlel jsem tam teprve měsíc a nějakou postel jsem potřeboval. Převlékl jsem si peřiny a už jsem se těšil až si do postele lehnu. Večer jsem se šel umýt a převléct do pižama. Vlezl jsem si do postele a rázem jsem usnul. Probudil mě táhnoucí chlad na nohy. Vstal jsem a šel jsem zavřít okno ale v tu chvíli jsem si všiml že v něm stojí černá postava. Z počátku jsem se lekl. Nevěděl jsem co mám dělat. Šel jsem z pátky do postele a pozoroval jsem jí. Myslel jsem si jestli to není duch pána co vlastnil tu to postel. Postava tam stále stála a sledovala mě. Po chvilce jsem se otočil zády k oknu a snažil jsem se na to nemyslet. Byl jsem dost unavený takže jsem usnul.

Ráno když jsem se probudil už tam žádná postava nestála. A nikdy se už neukázala. Asi to byl duch pána co vlastnil tu to postel a šel se ujistit jestli je v dobrých rukou.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 11, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Příběhy do kapsy Kde žijí příběhy. Začni objevovat