14v1 - Naruto jednorázovka

14v1

OK... V této fanfikci  budou náznaky těchto shipů: Naruto+Sasuke, Konan+Pein, Itachi+Deidara, Sasori+Deidara. Já a Lin jsme se snažily o co nejnemožnější a co nejnechutnější možnou kombinaci postav, které budou.. vše uvidíte. Doufám, že si tohoto mistrovskéího díla užijete spoustu zábavy! Jinak, Lin mi pomohl s konceptem a pomáhala i s jakousi kostrou příběhu. Já vše napsala a zpatlala...

Atlanta

Konan byla ten den skleslá. Stejně jako celý týden. Fakt, že jí Pein přehlíží, už nemohla nadále jen tak ignorovat. Uklidňovala se už dost dlouho. Teď musí jednat.. Přitáhla si svá kolena blíž pod bradu a po tváři se jí skutálely zářící slzy, které zadržovala tak dlouho. Její malý výklenek v jeskyni Akatsuki bylo jediné místo, kde nemohla být rušená Peinem... Stejně sám odešel ven s tím, že si musí něco zařídit. nezajímalo jí to. Byla za to ráda, potřebovala být sama. Přemýšlet o tom, co mu řekne. Odtrhlo se z ní pár papírku a složily se v malou papírovou růži. Pak jí ale jediným stiskem ruky zmačkala. Nemá to cenu. Kolikrát se k tomu chtěla odhodlat? Téměř celý život, a vše vedlo jen k depresím. Jenže pak zaslechla kroky. Ucítila, že to je on. Pein. Zhluboka vydechla a nabrala do plic nový kyslík. zvedla se a zaťala ruce v pěst. Nemůže jí ublížit. To by jistě neudělal..

,,Tak tady jsi. Konan," zamručel chladně a zadíval se jí do očí. Snažila se neuhnout pohledem, jak se vždy snažila, jenže byla rozrušená svými úvahami. Přistoupila blíž k němu a utápěla se v jeho očích, ve kterých byla tak obrovská síla. Síla, které nikdy nedosáhne. ,,Máme teď chvíli času. Musíme čekat na další členy. Co mi chceš říct, Konan?"

,,Já? Hmmm... Co se bude dít, až sem ostatní přijdou?" Její  vnitřní hlas na ni ječel, ať mu řekne něco pořádného, ale zmohla se jen na tohle. K tomu jsem si ještě nervózně hladila předloktí, a hleděla do země. Zatraceně.

,,Všichni skvěle odvedli svou práci. zaslouží si odměnu, v podobě mohutné rozkoše. A ty.. ty budeš mít hlavní roli, Konan.." ve výrazu jeho očích se rozlila opravdová vášeň.

,,Zřejmě jsi musel kývnout na Hidanovu nabídku. jak tě to mohlo napadnout? Za koho mě máš?!" chtělo se jí znovu plakat. Nechtěla si připustit, že by se jí to jistě líbilo, protože.. si jistě hraje s jejími city.

,,Ano. Fakt je, že to byl jeho nápad. Snad první dobrý, co dostal... A mám tě za hodně dobrou kamarádku," pokusil se o úsměv. Rozklepala se jí brada, čehož si okamžitě všiml.

,,Jak to vůbec je s tvojí orientací?!" zařvala a mísil se ve ní vztek a absolutní bezmoc.

,,Ojedu vše, co má díru a dýchá. I to, co nedýchá. Vlastně to ani tu díru nemusí mít.." usměje se. Tímhle mi zničil veškerou mojí vůli. Beze slov jsem vyběhla z jeskyně a chtěla jít o nejdál od něj. Pár metrů před vchodem už stál Itachi a Kisame. Zaregistrovala  jejich udivené pohledy, ale utíkala dál. Dál od Peina.

******

Všichni Akatsuki byli schovaní ve svých pláštích a pod jejich roztomilými kloboučky. Jen jeden člen chyběl - Konan.

,,Kam šla Konan? Viděli jsme jí se slzami v očích, jak od tebe utíkala. Asi jsi jí nasral," nadhodil ledabyle Itachi otázku, která Peina trápila až příliš.

,,Nevím, ale stejně se jistě vrátí.. Zaměřme se raději na vaši odměnu." Hidan se po Peinových slovech rozzářil a pohrál si řetízkem, který mu visel kolem krku. Začal se hlasitě chechtat. Teď už každý tušil, o co půjde. Co by mohl Hidan asi tak vymyslet, že? Kakuzu si jen povzdechl a zavrtěl hlavou. Hidan se mu zřejmě už svěřil s jeho unikátním plánem, ale o jeho dokonalosti značně pochyboval.