Nechtěná

Nová dívka

Otevřela jsem skříňku.
"Ty už jsi zdravá?"uslyšela jsem za sebou Alana.
"Ježiš, já jsem se tě lekla."řekla jsem,"promiň za Dianu. Je až moc...starostlivá."
"To je v pohodě. Tak, jak se ti líbí?"kývl hlavou někam za mě. Chvíli jsem nechápala, ale potom jsem jí viděla. Byla to ta nová hloka.
Vypadala opravdu zvláštně. Polovinu vlasů měla blond a druhou měla černou. Krátké růžové tričko odhalovalo její pupík a krátkou černou sukni doplňovala tuna tylu. Černé podkolenky se hodily k černé a růžové rukavici bez prstů. Měla boty. na velkém podpatku ze...to není možné....ze kterých se při každém došlapu uvolňovala jakási pára. Málem jsem omdlela. Teď jsou tři zavrhlí v naší škole!
K té dívce přistoupila holka a chlapec. Oba vypadali jako ti potrefení emo ze školy. Dívka jim něco vykládala.
"O čem mluví?"zeptala jsem se Alana a až potom mi došlo, že zním jako největší idiot.
"Jak to mám vědět?!"zeptal se s úšklebkem.
Ta zvláštní holka se najednou naštvala na toho kluka před ní a začala do něj šťouchat. On rozhodil rukama. Potom se otočil a odešel. Obě se začaly smát. Šli naším směrem. Teplota mi začala stoupat. Stiskla jsem ruku za zády. Cítila jsem, jak mi plamínky tančí na prstech.
Dívky kolem nás prošly a pozdravily Alana. Sledovala jsem boty té jedné, než se mi úplně ztratily z dohledu.

Byl konec vyučování a já jsem se tak nějak zatoulala do tělocvičny. Stála jsem před prázdnými tribunami a říkala si, co by se asi stalo, kdybych neomdlela, tak jsem se to rozhodla vyzkoušet.

Pustila jsem si svojí oblíbenou píseň. Pohybovala jsem se do rytmu, ale potom jsem začala dělat i přemety a jiné akrobatické kousky, nakonec jsem "vykouzlila" pár ohnivých efektů.
Skončila jsem a představovala jsem si, jak mi ostatní tleskají, jenže...někdo opravdu tleskal. Vyděšeně jsem se otočila. Stál za mnou Alan. Jak to, že ho vždycky potkám v tu nejmíň vhodnou dobu, jako kdyby mě sledoval.

"Proč jsi jim to nepředvedla?"zeptal se Alan.
"N-n-nezvládám to, když se na mě někdo dívá." Co mě to vůbec napadlo, chodit do tělocvičny:"Potřebovala jsem si dokázat, že bych to zvládla."
"A ty ohnivý efekty?"zeptal se.
Rozletěly se dveře tělocvičny. Vylekaně jsem se rozhlédla a potom jsem zatáhla Alana do kabinetu.

Přímo uprostřed tělocvičny se objevila ta nová holka: "Kde jsi!"zařvala a já už jsem si myslela, že je to na mě, než se objevila ta holka, která se s ní ráno bavila.
"Takže jsem Jima vyhodila úplně zbytečně?!" zeptala se naštvaně nová holka.
"Ale Sofi, i ty víš, že to byl idiot!"řekla ta druhá.
Kolem Sofie začala tvořit taková černá pára.
Alan se vedle mě ošil a zašeptal:"Vidíš to?" Neodpověděla jsem mu.
"Ale narozdíl od tebe spolupracival!"zakřičela Sofie.
"Sofi, nerozčiluj se."řekla roztřeseným hlasem ta druhá dívka. Sofie se na ní otráveně podívala.
"Navíc si o sobě nemohla dát víc vědět. To prásknutí dveřma bylo fakt nenápadný."pokračovala ta druhá dívka.
"Chloe, kolikrát ti mám říkat, že mě nezajímá, jestli jsme nápadný nebo ne."řekla Sofie.
Všude bylo plno prachu. "Hepčí!"neudržela jsem se.
"Co to bylo?!"zeptala se Chloe.
"Pryč!"vyhrkla Sofie. Chytla Chloe za ruku a táhla jí k východu. Sotva byly pryč, vyběhla jsem k místu, kde stály. Hledala jsem, jestli po nich něco nezbylo, ale nic jsem nenašla.

"Co děláš a co to mělo znamenat!"vyhrkl Alan a vrtěl hlavou.
"Co co mělo znamenat?"zeptala jsem se, snažila jsem se, aby to znělo jako, že o ničem nevím.
"Tys to neviděla to černý kolem Sofie?"zeptal se Alan.
"V tom kabinetu bylo šero. Kdo ví, cos viděl."řekla jsem.

Šla jsem ke skříňce a potom domů. Cestou jsem potkala toho kluka, co se ráno bavil se Sofií.
"Co děláš tak pozdě ve škole?"zeptal se.
"Do toho ti nic neni!"odsekla jsem.
"Vážně?"zeptal se a chytl mě za zápěstí,"ráda si hraješ s ohníčkem?" To ne, jak to mohl zjistit?!
"Chloe mi pořád říkala, že je to kluk, ale já vim, že jsi to ty."řekl chlapec. Potom se mi kolem zápěstí, kolem kterého mě držel, začala omotávat černá pára, která po styku s kůží začala pálet.
Z prstů druhé ruky mi vyšlehly malé plamínky, které se pomalu zvětšovaly. Namířila jsem je na jeho obličej. Sotva se dotkly jeho tváře, tak vyjekl. Pustil mi zápěstí a já jsem sykla bolestí. Tam, kde mě chytl, jsem měla obtisklou jeho dlaň.

Vykopla jsem a můj kop ho zasáhl do břicha. On klopítl a držel se za břicho. Z ruky mi vyšlehly další plameny a popálily ho. Kluk zavyl bolestí, ale vystartoval proti mě a vystřelil po mě černou páru. Uhnula jsem. Potom jsem se na něj rozběhla a musela jsem se vyhýbat černé páře, kterou vypouštěl z dlaní. Udělala jsem mu kotrmelec pod nohlam, tak jsem se ocitla na druhé straně. Kopla jsem ho do zad a on spadl na kolena. Než se stačil otočit, obtočila jsem mu prsty kolem krku a vystřelila plameny.
Chlapec zachroptěl a potom se rozplynul. Měla jsem takový zvláštní pocit, že nezemřel.
Sesula jsem se na zem a až za pár minut jsem byla schopná se doplazit domů.

Děkuji vám moc za přečtení. Neumím moc popisovat boj, tak mi to nemějte za zlé.
Doufám, že se vám část líbila. :)