Kapitola 1.

2 2 0
                                    

Sledovala jsem, jak mi krev mírným čurůčkem stékala po zápěstí. Pomalu jsem nechala vzduch utéci z mých plic přese mé rty. Ulevilo se mi. Ano. Ozvala se Nomed. Jizva, kterou jsem ti vyryla do zápěstí je důkaz. Důkaz mé existence. Vytáhla jsem mobil a pustila si pár videí na Youtube. Už mi to bylo fuk. Všechno mi bylo jedno...

Ne! Nedělej to! Křičela Leďna. Ale už bylo pozdě. Cítila jsem, jak se mi kovové zuby zařezávaly do kůže. Kousla jsem se do rtu. I přestože jsem to nebyla já, Lártuen, kdo mi to způsoboval, a přestože jsem to sledovala jak ve snu, pořád jsem se nemohla zbavit pronikavé bolesti. Nespokojeně jsem zamručela. Kdo by to byl řekl, že to bude tak bolestivé...

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 12, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Leďna A NomédKde žijí příběhy. Začni objevovat