#3 KÁMOŠI

537 25 5
                                    

Další den ...

Začal novej týden a jako obvykle pondelím ( no ne úterím ). Vstala jsem v 6:30 koukla se na hodinky a spanikařila. Rychle jsem si vybrala oblečení, naházela si věci do tašky a běžela do koupelny kde jsem si udelala hygienu. Nasprintovala jsem do kuchyne a vzala si svačinu ( já nesnídám ). Svačinu jsem si hodila do tašky. Běžela jsem do haly kde jsem se rychlostí světla oblékla a běžela do školy.

Ve škole ...

Je 7:30 a já to stihla. Jes! Kdyš jsem přišla do třídy nikdo tam nebyl což bylo dost divný. Šla jsem do ředitelny kde mi řekli že naše třída dnes nemá viučování.
Tak jsem šla jsem domů.

Doma ...

Přišla jsem domú a hned co jsem se připojila na wifi začal mi cinkat mobil. Ach jo, mesenger. Divný bylo že kromě mojí třídy mi napsal i MaTTem. On není ve škole? Tak mu odepíšu. Najednou mi přišlo upozornení: MaTTem vydal nové video. On vydal ASK? Šla jsem se kouknout. Padla tam otázka: Líbí se ti nekdo? Odpovědel: Jo. Chodil bys s faninkou? On: Možná. Chodíš s nekým? On: Ne ale ... Taďka to vystřihl. Je možný že myslel mě? Taďka musím fakt přestat fantazírovat. Začala jsem si s ním psát.

L: Čau :D
M: Čus :3
M: Ty nejsi ve škole?
L: Nevím proč ale neučíme se. A ty nejsi ve škole proč?
M: Taky se neučíme.
L: Skvělí video :P
M: Ty jsi ho už viděla?
L: Jo, proč? Neměla jsem? A kdo je ta šťastná?
M: Jen jsem ho ješte chtel uravit ale ok. A...
L: a? ...
M: Dlouhý příběh.
L: Ja mám času dost.
M: Možná příšte.
L: Ok ;D
M: Já budu muset Lauri.
L: Oky no... Čau :/ :)
M: Čau :3

O 2 hodiny ...

Nemám co dělat takže ležím a čumím do stropu.

Cing.. MaTTem píše.

M: Čau. Chtěl bych se zeptat... Nedali by sme dneska sraz?
L: A ty máš čas? Jo určitě.
M: Jo mám. Ok tak v 16:00 v parku (doplnte si název) Praha.
L: Ok. Teším se :)
M: Já taky :D

Z pohledu MaTTema ...

Jo. Konečne se mi povedlo to napsat. Na 10 pokus ujde. Chci se sní setkat osamote a do toho parku moc lidí nechodí. Je to fakt hezká holka. Líbí se mi? Možná. Miluju jí? Ne.

15:00 ...

O hodinu du do parku s Laurou,moj faninkou - hezkou holkou.

Pohled LAURI ...

Je 15:30 a já sedím na autobusu do prahy a pak du do parku pěški. Jen doufám že to stihnu.

16:00

Běžím do parku a nikde nikoho. Na druhý strane vidím někoho taky běžet. Vešla jsem dovnitř a čekala. Ta osoba byla čím dál blíš. Kdyš byla 2 metry odemě zjistila jsem že to byl jen kolemjedoucí cizinec. Sedla jsem si na lavičku a čekala.

Pohled MaTTema ...

Meškám jako pořád. Vídím někoho jak sedí na lavičce. Du blíš a vidím Lauru. Obešel jsem to a šel zezadu. Čekal jsem na správnej moment a pak jsem jí zakryl oči. "Kdo je to?" zeptal jsem se s úšklebem. "MaTTeme!" odkryla mi ruce a koukla jse ma mě. Má tak krásný oči. "Nejak moc rychle si mě odhalila. " zasmál jsem se. "Jsem dobrá no."

Z pohledu LAURI ...

Sedela jsem na lavičce kdyš v tom mi nekdo zakryl oči. "Kdo je to?" ten hlas jsem poznala hned. "MaTTeme!" odkryla jsem mu ruky a otočila se. Koukl mi do očí. Zas ten nepříjemnej pocit kdyš nevíš co se stane. Sednul si ke mě a začaly jsme si povídat. Obvykle nejsem stydlyvá ale teďka to bylo jiný. Pořád kdyš jsem se na nej koukla musela jsem odvrátit zrak jinak bych se asi červenala jak rajče.

Z pohledu MaTTema ...

Sedeli jsme tam a bavili sme se o rúzných blbostech. Je super kdyš se bavíte s člověkem který myslý na stejný hovadiny jako vy. A ješte k tomu jsme oba dostaly záchvat smíchu. Měla úplne retardovanej smích... Přesne jako já.

Z pohledu LAURI ...

Oba jsme se tam smály jako nevjětší retardi. Kdyš pak mu zapípal mobil. Někdo mu volal. "Promiň ale tohle musím vyřídit." řekl vážne. "V poho." přestala jsem se smát a odpovědela.

Pohled MaTTema ...

Volal mi MOON.

Moon: Čau MaTTem. Neruším?
MaTTem: Tak trochu jo.
Moon: Tak sory ja sa len chcem spýtať či úplou náhodou nevieš ako sa volá to dievča z Craftconu celým menom.
MaTTem: Kdo?
Moon: Tá Laura a priezvysko neviem.
MaTTem: Nemám tušení kámo a proč to chceš vědet?
Moon: Tak nič. Len že bola pekná ne?
MaTTem: Jo. Hele ja musim kámo. Čus! A típnul jsem to. Takže Moonovy se líbi Laura?! Koukl jsem na ní jak se na mě díva a neví co se deje. Je to divný.

Pohled LAURI ...

Sedela jsem a koukala jak telefonuje. Měl vydešenej výraz a ja nechápala proč. Potom se na mě koukl. Pak si spět sedl. "Co je? Stalo se něco?"
MaTTem: Né nic.
Já: Kdo volal?
MaTTem: Moon
Já: Tak teď vážne. Co je?! Zdúraznila jsem.
MaTTem: O tom potom.
Já: OK. A kolik vůbec teďka je?
MaTTem: 20:08
Já: Cože?!!! To jsme tu tak dlouho?
MaTTem: Jo. Asi. Kdy ti to jede?
Já: Za 10 minut!!
MaTTem: To už nestíháš.
Já: Ale pak mi to jede až zítra odpoledne
MaTTem: Tak zavolej rodičům.
Já: Dlouhé vyprávění.
MaTTem: Takže musíš jedine přespat u mě.
Já: Kdyš ja nevím.
MaTTem: Mám velkou postel tak si na ní lehneš. Já budu spát na gauči v obýváku
Já: Vážne?
MaTTem: Já s tím nemám problém. Jen aby jsi ráno stihla vlak.
Já: Neskutečne moc ďíki. To stihnu. Ale teď vážne moc dík.
MaTTem: Neďekuj kdyš nemáš za co.
Takže teď mě zas zachránil. To snad není možný! Ve skutečnosti je ůplne jiný než na videích teda až na tu retardaci. Musím mu to nejak oplatit

Pohled MaTTema ...

Musel jsem jí pomoct. Spoj by nestihla a nenechám jí trčet do zítra rána na stanici.
Šli jsme ke mě a celou cestu si povídali.

Ráno ...

Vstal jsem kolem 6ti protože jsem nebyl unavený. I tak jsem potřeboval na vzduch. Včerejšek se mi pořád honí hlavou. Moon, Laura ... Radši to nechám plavat. Kdyš jsem vstal z gauče na stolku byl vzkaz. "Dobré ráno MaTTeme. Šla jsem na spoji o 5:30.
- Laura
Takže odešla. Hmm. Tak nic.

MaTTem & Me [ lovestory ] { DOKONČENO }Kde žijí příběhy. Začni objevovat