Mamka se o to postará

1.1K 47 14
                                    

Rozhodla jsem se, a už se i nějakou dobu snažím, že budu přidávat jednu story za měsíc... takto snad půjde

„Camz, jsem doma!" Zvolala Lauren, když za sebou zabouchla dveře. Ale nikdo nepřicházel, nebylo to jako vždy, kdy Camila přiběhla jako pes, co vítá svého páníčka a obmotala ruce kolem jejího krku a zasypávala Lauren polibky. Lauren to vždy přišlo roztomilé a vždy ji potěšilo, že je Camila tak ráda, že ji vidí. Ale dneska nic a to si byla jistá, že Camila by měla už být doma z práce. Zamračila se nad těmi myšlenkami, když si rozepínala sako a skopávala boty ze svých nohou. Rychle sako pověsila a vydala se do jejich domu najít Camilu. Za chvíli ji našla v obývacím pokoji. Seděla na gauči, lokty měla položené na stehnech a hlavu zabořenou do dlaní. Lauren si byla jistá, že o ní Camila ví, ale očividně se nechtěla na Lauren podívat, a to Lauren zabolelo, protože ji bylo jasné, že Camila nechtěla aby ji Lauren viděla plakat. Zamračila se a rychle se vydala ke Camile.

„Princezno? Co se děje?" řekla tiše Lauren, když si dřepla do prostoru mezi gaučem a konferenčním stolkem. Položila ruce na kolena své ženy a jemně je hladila, na tváři měla stále starostlivý výraz. Na místo odpovědi se ji obmotaly kolem krku dvě hubené ruce a přitáhly ji ke Camile až málem upadla. „Laaaauren." Vzlykla tiše Camila do koutu jejího krku.

„Co se stalo?" Zašeptala znovu Lauren, ale tentokrát chytla Camily tváře do dlaní, aby se ji mohla podívat do očí, byly červené. Ale Lauren poznala, že tváře už má suché.

„To Emily..." řekla Camila, že ji Lauren sotva slyšela, když ji oči zabloudily někam pryč, aby se vyhnuly pronikavému pohledu Lauren. Lauren se zamračila ještě víc, pokud to bylo vůbec možné, pustila Camilu a vstala. Sedla si vedle Camily a začala ji na uklidnění hladit pomalu záda i přestože v Lauren to vřelo. Ne, že by neměla jejich malou Em ráda, byla roztomilá po Camile, měla ty její velké hnědé oči a vlásky rovné, opravdu tmavě zrzavé, zřejmě po otci ... Ale teď se na ni zlobila, že udělala něco, co takhle rozesmutnilo její Camz. Neměla by právě být po Camile hodná a nevyvádět žádné lumpárny? Copak ji Lauren nedokázala vychovat? Ale pak si vzpomněla na tu roztomilou tvář a jak je vždy Emily, tak šťastná z maličkostí a nevěřila, že by ta malá holčička mohla něco udělat, vždyť to nemohla mít ani v genech, Camila byla vždy hodná, ne? Možná provedla něco neúmyslně, jestli byla stejné trdlo jako Camila a třeba něco rozbila?

„Co provedla?" zeptala se Lauren trochu hruběji, než chtěla. Camila najednou prudce narovnala záda a otáčela se na křesle aby mohla být čelem k Lauren. „Ona nic, Lauren... Oni ji ubližují..." Camila se odmlčela, když ji slzy zase stekly po tvářích. „Oni ji šikanují za to, jakou má rodinu, Lauren." Řekla Camila hystericky a rukou si utírala tváře.

„Cože?" řekla teď už plně rozzlobená Lauren, obočí pevně u sebe, ruce rozhozené, nos nakrčený a na uších se ji pomalu linula červená barva. Bylo pár věcí, které nesnášela, když někdo měl problém s její orientací, když někdo ubližoval Camile nebo její rodině a... bylo tu asi pár dalších věcí, ale podstatné bylo, že tohle bylo spojení těch nejhorších dohromady. Věděla, jak to muselo být pro Camilu těžké, když ona sama zažila šikanu. Lauren si pamatovala, jak se za ni postavila a jelikož ji vztek zaplnil hlavu - porvala se a skončila několik dní po škole, ale stálo to za to, protože Camilu už všichni nechali být, pamatovali si, že s rozzlobenou Lauren Jauregui není dobré si zahrávat, ale to zřejmě ještě tenhle bastart nevěděl. Setnula pěsti, stejně tak jako čelist, věděla, že do toho se bude muset vložit, protože Camila si s tímhle tím nevěděla rady, stejně jako na střední. Jak ale někdo mohl tohle dělat, zrovna Camile, jejíž roztomilost sahala široko daleko a to jak byla pěkná se zapřít taky nedalo. Ale tohle bylo jiné, tentokrát nemůže Lauren přijít a namlátit dětem ve školce i když pár výchovných ran přes zadek by možná neuškodilo... no u Camily to taky moc nezabíralo. Překvapilo ji i jak to, že děti ve školce dokážou být tak kruté, byla ráda, že tam Emily neposílají tak často, mysleli si, že pro ni bude dobré hrát si s ostatními dětmi, hned by se s každým kamarádila.

CAMREN - jednodílovkyKde žijí příběhy. Začni objevovat