Fire & Ice *Niall Horan*

*** Will you give me your heart ? ***

Pohled Nat

Vzala jsem si od číšníka už druhou sklenku výborného růžového vína a napila se. Pohledem jsem přejela po všech, kteří se momentálně nacházely na této after party po předávání cen AMAs. Byli tu snad všichni, ale já hledala pohledem jen tu jednu osobu a nedalo mi moc práce ho najít. Usmál se na mě a já fascinovaně sledovala jeho kroky, když si to mířil ke mně ze svým typickým úsměvem na rtech.

Mé hrdlo jakoby naráz vyschlo a já se rychle napila ze své sklenky. Ovšem jen jednou, jelikož jeho prsty se obmotaly kolem mé ruky a sklenku mi odebraly. Cítila jsem jeho dech na svém krku, když mi věnoval jeden polibek na mé citlivé místo. V tu chvíli mě nezajímalo kde jsme ani jestli nás někdo vidí. Ovšem pochybuji, že si nás někdo v tom hluku a mumraji vůbec všímal. To byla výhoda těchto party, i když jsem je neměla v lásce, člověk se tu defakto ztratil a nikdo si ho moc nevšímal.

„Pomalu zlato s tím pitím, chci tě mít střízlivou" 

Jeho dech se opět odrazil od mé pokožky a mě po celém těle naskočila husina. Pohledem jsem zaregistrovala Sarah bavící se o něčem s Harrym a ostatními a její potutelný úsměv, který se jí v jednu chvilku objevil na tváři, když se podívala naším směrem. 

Ten úsměv nevěštil nic dobrého nebo jsem si to alespoň myslela, jenže neměla jsem možnost to zjistit, jelikož jsem byla zaměstnána sama sebou a snahou zůstat při smyslech v Niallově přítomnosti. První sklenka vína už začala působit a já cítila jak se mé doposud napjaté svaly začínají uvolňovat.

Hlavou my kolovala otázka na co mě chce mít střízlivou, ale jak jsem pochopila on mi to momentálně nehodlá říct a popravdě já to z něj neměla sílu tahat. Dnešek jsem si chtěla užít, dnešek patřil jen nám. Chtěla jsem se o něj opřít a sledovat ten mumraj kolem v jeho přítomnosti, ovšem Niall měl jak se následně ukázalo jiné plány.

Pohled třetí osoby

Niall pevně uchopí ruku své přítelkyně a rozejde se k malému pódiu zhruba ve středu místnosti. Na tváři Nat se objeví mírně nechápaví výraz, který vystřídá řekněme výraz zděšení, když se za pomocí Nialla a Louise postávajícího u pódia a držícího mikrofon po třech schůdcích na pódium.

Louisovo mrknutí a úsměv, který jí daruje její zmatení ještě znásobí. Ovšem to co se stane následně ji doslova a do písmene připraví o řeč. Všechny tváře a, že jich není málo se otočí k pódiu, když si Niall zjedná ticho. Ozve se pískot a pár poznámek, když se jeden z reflektorů zaměří na ně dva.

„Omlouvám se přátelé, že tak trochu přerušuji dnešní zábavu, ale chtěl bych dnes tady a teď udělat něco k čemu jsem se odhodlával dost dlouho. Jak všichni víte, předchozích pár měsíců, bylo jak pro mě tak pro Nathalii velmi těžkých. Tímto děkuji všem, kteří nás podporovaly, ale vraťme se k tomu proč tu stojím a proč mám vedle sebe osobu bez které si nedokážu představit svůj život. Nevím sám jak tohle všechno dopadne a proto potřebuji vaši pomoc a doufám, že i podporu"

Niall se při svém proslovu otočí lehce bokem a sleduje tvář Nathalii na kterém se stále zračí zmatený výraz a vyšle k ní svůj úsměv, než se následně obrátí zpět ke svému publiku, ze kterého se ozývají nadšené výkřiky a povzbuzování.

„Takže mi držte palce přátelé"

Niall se usměje a za mírného pískotu a pokřiků se obrátí k ženě vedle sebe. Nathaliino srdce hrozí vyskočit z hrudi, když vezme její téměř ledové dlaně do těch svých a zadívá se do jejích nádherných čokoládových očí. Jednou rukou zajede do své levé kapsy a na jeho dlani se objeví malá modrá sametová krabička.

Oči Nathalii se rozšíří poznáním, když si před ní obřadně klekne na jedno koleno. Její pohled se zamlží dlouho potlačovanými slzami a ona jen stojí a poslouchá jeho hlas.

„Nat vím byl jsem blázen, hodně toho bylo řečeno, to odloučení od tebe mi otevřelo oči, ale věř, že takhle jsem to nikdy nechtěl každý jediný den bez tebe bylo samotné peklo. Miluji tě tak silně, že si další život bez tebe nedokážu představit. Ano teď už to vím, pochopil jsem co jsem ztratil, když si odešla. A měla jsi na to právo. Ztratil jsem tu nejbáječnější ženu pod sluncem, někoho kdo mě chápal a kdo mě doplňoval. Už nikdy nechci zažít to co v předešlých měsících a děkuji ti ještě jednou za tu druhou šanci. Proto tě tady a teď před všemi prosím prokážeš mi tu čest a staneš se mojí ženou?".......

•••••••••••

Ups...prosím nezabíjejte mě :)))

Ten konec se mi takhle líbí, tak snad se nebudete moc zlobit ♥♥♥

Epilog se pokusím ještě dnes, jelikož bych tento příběh chtěla zdárně dovést do konce :)

Komentáře a hvězdičky moc potěší  ♥♥♥♥

Vaše Nathalii...