Newfound happiness

6. kapitola

Louis

Harry se mi ztratil z dohledu už ve chvíli kdy odkráčel svižným krokem od auta k té veliké skupině lidí.

Bylo mi nepříjemné najednou vpadnout na nějakou soukromou párty , ale doufal sem že se prostě ztratím, někam si sednu a nikdo si mě nevšimne. Absolutně sem netušil co tady proboha mám dělat? ..

Nějaký kluk u vchodových dveří se na mě mile usmál a strčil mi do ruky pivo. Úsměv sem mu nesměle opětoval a vpadl dovnitř. Do nosu mě praštil pach alkoholových výparů a ještě něčeho... sexu.

Zhnuseným pohledem sem očima sjel po dvojici , která absolutně nerespektovala, že jsou kolem nich desítky lidí a téměř si to rozdávali na gauči.

Všude kolem bylo spoustu bavících se mladých lidí a já si znovu přál, abych se mohl někam schovat a ještě líp .. abych tu nemusel být vůbec. Cítil sem těžký pocit na hrudi a bál se nejhoršího.

Měl sem panickou hrůzu z většího kolektivu lidí. Kort, když se na vás z každé strany někdo mačká a vy nemáte šanci se pohnout natož utéct. Stejně jako tady. Školu sem zvládal, ale tohle bylo už moc.

Urychleně sem se prodíral skrze dav lidí a vpadl do prvních dveří které sem uviděl. K mému štěstí téměř prázdná koupelna. Jen jedna dívka stála u zrcadla a soustředila se na líčení svých rtů rudou rtěnkou.

Zkoumavě sem se na dí zadíval a sjel pohledem její outfit. Bílé tenisky s fialovým proužkem, kraťoulinké kraťasy, které snad ani nebyli třeba a crop top, aby ukázala že má propíchnutý pupík. Měla tak dětský obličej , že nevypadala ani na 15. Asi sem na ní dlouho zíral a nevšiml si, že ke mně přešla.

„ Není ti vedro v těch kalhotech zlato " ? , sjela mi dlaní po hrudi až k lemu a nahla se ke mně.

„ Chceš si zašukat " ? , zašeptala mi do ucha oplzle a svou malou dlaní sjela až na můj rozkrok.

„ Co ..cože ? já ..ne .. já tady ne", koktal sem zaraženě nad jejím chováním a snažil se dostat její ruku ze svého rozkroku. V tu chvíli se otevřely dveře a dovnitř vpadl drobný blonďák . Když nás viděl hned zvedl ruce na obranu.

„ Pardon pardon ..hned mizím" , zazubil se.

Vnímal sem ho jako záchranu a bylo mi absolutně jedno kdo to je.

„ Ne počkej .. ehm.. Jacku ?? Zrovna sem tě hledal , ale tady slečna mě ehm ..zdržela ?" .. , doufal sem, že pochopí, že potřebuju malou pomoc .

Slečna co mě stále objímala a snažila se mi ožužlávat krk najednou odstoupila jakoby až teď zbystřila, že je tu někdo další. Cítil sem z ní přemíru chlastu až se mi zvedl žaludek.

„ Jasně ..taky sem tě hledal brácho" zajiskřili mu oči a odtáhl mě od té opilé dívky.

Bylo mi jedno kam jdeme hlavně už sem chtěl být pryč. Pryč z týhle párty a z tohohle domu. Musel sem najít Harryho stůj co stůj.

Harry

Liam se Sidem zrovna probírali plán, který jsme vytvořili už pár týdnů nazpátek, ale abych pravdu řekl. Necítil sem se na to. Jo udělali jsme už spoustu věcí, ale tohle už mi přerůstalo přes hlavu .

Bylo to příliš riskantní a já nevěděl jestli do toho jít. Měli jsme nad těmi lidmi navrch a nemohli hodit zpátečku. Byl to boj mezi námi a druhou půlkou města. To je ta chvíle , když víte , že nemůžete couvnout i když nad tím přemýšlíte.