Sousedka/ One Direction

21 kapitola

Pohled Harryho :
Sedl jsem si do toho letadla a ignoroval celý svět. Díval jsem se z okna letadla někam do blba, a přemýšlel jen o Jess. Sice mi neřekla , že mě miluje ale slíbila mi že o tom pouvažuje a tak a jakmile to bude vědět , tak mi řekne pravdu ta což jsem dost rád. Bylo mi líto , že se s ní dva dny neuvidím jo možná jsem blázen, ale jen do holky které upřímně miluji a dost silně. Už začínám asi chápat když se říká , že přátelství mezi klukem a holkou moc nejde pokud tedy aspoň jeden z nich není na to stejné pohlaví. Vždy jsem si nějak myslel , že mě a jí to mine to všechno,  a budeme navždy nejlepší kamarádi. Je to hold asi osud . Nebylo mi moc příjemné jak na mě dost holek v letadle kouká a neustále si něco šeptají jestli to jsem nebo nejsem já a tak. Je fajn , že mám fanynky a lidi kteří jsou moje podpora, ale občas se z toho člověk opravdu může zbláznit.

Po několika hodinovém letu jsem doletěl na místo, hned jsem si vyzvedl můj kufr a autem které jsem tu měl jsem jel do hotelu ve kterém ty dva dny strávím. Stejně je šílené jak ty fanynky si dokáží zjistit kde budu přesněji v jakém hotelu a tak. Občas je to upřímně únavné, ale to je hold moje povolání a je to o tom. Hlavní je, že těm holkám a někdy klukům dokáži udělat radost. Vešel jsem do přehnaně velkého pokoje hotelu a ani si nevybaloval jelikož jsem na to neměl náladu. Napsal jsem jen Jess a klukům že jsem v pohodě přistál a pak se mi podařilo usnout na té děsně pohodlné posteli.

Pohled Jessici:
Když už jsem se začínala bát o Harryho, tak mi přišla od něj esemeska že je v pořádku a že už je na hotelu. V tu chvíli kdy jsem to přečetla, tak jsem byla opravdu ráda za to, že mi napsal. Spadl mi jak se říká kámen ze srdce. Jelikož jsem se tu bez něj dost nudila ,tak jsem začala uklízet celou tu obří vilu. On je akorát problém , že ta vila je neustále uklizená takže je problém najít nějaké neuklizené místo. Nakonec jsem uklidila v Harryho pokoji kde bylo více odpadků než volného místa, a upřímně se divím že se tam dokázal orientovat. S dvěma plnými , obřími pytli jsem šla k popelnici do které jsem je s velkou těžkostí vyhodila. Zamknula jsem vilu , a šla se projít. Po cestě jsem si koupila kafe, a u mé procházky upíjela kafe a nějak vše co se od rána stalo střebávala . Přeci jen můj nejlepší kamarád mi před několika hodinami vyznal lásku a mysle to vážně. Opravdu jsem nečekala, že by se zrovna do mě zamiloval tudíž mě to dost překvapilo. Bohužel jsem nedokázala říci jestli ho miluji také a nebo ne jelikož to ani sama nevím. Ignorovala jsem fanynky Harryho které si mě děsně nenápadně fotily a mysleli si, že jsem je neviděla. Nebo bylo celkem k zasmání když nějaké dvě holky si šeptaly jestli to jsem já nebo ne, u čehož na mě koukaly jak na blázna. Po hodině procházení jsem se vrátila do Harryho vily, zapnula jsem si televizi a koukala na nějaký seriál.
Teď taková nudnější kapitola, ale snad další bude lepší 😏❤️