Clarke:
,,Pusťte mě!" Křičela jsem, zatímco mě někam táhli potemnělou chodbou, ve které bylo světlo jen ze svíček, které byly snad všude.
Zastavili jsme u nějakých dveří, ze kterých vycházely hlasy. Jakmile jsme vešli do místnosti, hlasy utichly a já spadla na kolena. Zvedla jsem hlavu a spatřila zelené zářící oči, které mě pozorovaly.
,,Proč jste ji přivedli?" Lexa svůj pohled přemístila na muže, kteří mě sem přitáhli.
,,Toulala se venku, Hedo." Promluvil jeden z nich. Protočila jsem očima.
,,Nechte nás o samotě."
Titus si vyměnil pohled s nějakou dívkou a společně s Lexinými muži odešli.
,,Teď mě potrestáš nebo tak něco?" zeptala jsem se, stále na kolenou.
Lexa se lehce usmála a dřepnula si ke mně. Zavřela jsem oči, když ke mně začala natahovat pravou ruku. Ucítila jsem, jak se její palec dotknul mé tváře a setřel poslední slzu. ,,Nebudu tě nijak trestat, Clarke."
Otevřela jsem oči a zjistila, že Lexa už je zase zpátky na nohou. ,,Jen chci vědět, proč jsi byla venku."
Zvedla jsem se a oprášila si oblečení. ,,Šla jsem se jen projít," Začala jsem. ,,Nic víc."
,,Polis tě donutilo k slzám?" Lexa přešla k balkónu a pozorujíc její město se opřela o kamennou zídku. ,,Jasně, nemusíš mi nic říkat," promluvila po pár sekundách, když jsem stála mlčky na místě. ,,Měla by jsi už jít, nebo tě budou hledat."
,,Reshop, Klark." zaznělo, než jsem zavřela dveře.
---
Lexa:
,,Děkuji, že jsi všechny svolal, Titusi." kývla jsem k muži napravo a usedla do svého trůnu.
Vyměnila jsem si pohled s O, která mi věnovala slabý úsměv a kývnutí.
Odkašlala jsem si, abych dostala od všech v místnosti jejich pozornost. ,,Jak už víte, král Roan přišel do Polis. Jeho vesnice byly napadeny Nebeskými lidmi a tak Nás přišel požádat o pomoc," Odmlčela jsem se, když se místností začalo ozývat mumlání. Zvedla jsem ruku a mumlání utichlo. ,,Vím co si myslíte a máte na to právo, ale s Mount Weather tu máme problémy nejdelší dobu. Navíc to vypadá, že se Skaikru obrátilo proti Nám. Proto navrhuji, že všech dvanáct klanů bude bojovat bok po boku."
,,Chcete tím říct, že přijmeme Azgedu jen tak zpátky jako dvanáctý klan?" promluvil jeden z velvyslanců a ostatní začali přikyvovat.
,,Azgeda bude brána jen jako spojenec, nikoli jako součást koalice," odpověděla jsem. ,,Kdo je pro?"
---
Clarke:
,,Clarke?"
Mohlajsemjizabít
,,Clarke?"
Mohlajsemjizabít
,,Clarke!"
Párkrát jsem zamrkala, stále hypnotizujíc bílou zeď přede mnou, když semnou Echo začala třást. ,,O co jde?"
,,Mohla jsem ji zabít." zamumlala jsem.
,,Koho, Clarke?" Posadila se naproti mně.
,,Mohla jsem ji pomstít, Echo." Zašeptala jsem a položila si hlavu do jejího klína. Po obličeji mi začali stékat horké slzy. V téhle poloze jsme obvykle byly i hodiny.. Její ruce v mých vlasech..
,,Prisa," Zvedla jsem hlavu a utřela si slzy z tváře. ,,Heda Vás chce vidět."
ČTEŠ
Snowflakes
Fanfiction,,Nejsi jedna z nich, Clarke." Řekla jsem něžně a očima jsem vyhledala ty její. Clarke zakývala hlavou ze strany na stranu. ,,Jsem stejná jako oni." Vždycky jsem byla velitelka 11 klanů. Pak jsem spatřila ty ledově modré oči a přála si, aby jich...