Whom would I choose? |GirlxGirl| (CZ)

23. část - Nezapomeň

Zbytek dne jsme strávily zahrabané pod peřinou a lenošily jsme. Tahle činnost byla naše oblíbená. Schoulené do sebe, jako jedno tělo a jedna duše. 
,,Teď jsem si vzpomněla," začala Lacey, když jsem jí zrovna lehla na hrudník a poslouchala rytmus jejího srdce. ,,Psala mi máma, že se mám zítra stavit domů. Chce se mnou něco probrat."
,,Co si myslíš, že chce?" zeptala jsem se jí, i když mi bylo jasné, že netuší.
,,Nevím, třeba konečně dostali rozum," odvětila.
,,Zítra je grilovačka u Natalee, pozvala i tebe," informovala jsem ji.
,,Vážně? To je zvláštní. V kolik to začíná?" 
,,Asi hned po škole, jen si každá ještě skočíme domů pro nějaké věci, brambůrky, bonbóny a tak. Ale když se máš teda stavit doma, tak si prodloužíme cestu a dojdeme k Nat trochu pozdě." Navrhla jsem.
,,Ne, to ne. Tohle musím udělat sama a navíc holky budou rády, když tě budou mít chvíli pro sebe. Než zase dojdu a přivlastním si tě," řekla Lacey a začala mě hladit po vlasech. 
,,Dobře, tak až si to s mámou vyřídíš, dáš mi vědět a já ti pošlu adresu," řekla jsem.


Je pátek po škole a já se Sage stojím před Nataleeiným domem a čekáme, až nám otevře. Celý den jsem se na tohle těšila, tak snad si to tady užijeme. Trochu se ale bojím o Lacey. Přecejen nevíme co čekat. Neustále kontroluji můj telefon, jestli mi náhodou nenapsala. Žádná zpráva ale zatím nepřišla. 
Konečně se otevřely dveře a vykoukla na nás Natalee. ,,Pojďte dál holky. Kde máte Lacey?" zeptala se a dívala se na mě. 
,,Um, dojde později, ještě si musela něco zařídit." oznámila jsem a uviděla mihnout se zklamání v Nataleeiných očích. Doufala snad, že se Lacey vystraší  a ani pozvání nepřijme?

O hodinu později byla zábava v plném proudu. Maso a zelenina se grilovaly na moderním elektrickém grilu a Erin, Scarlett a Sage už byly trochu ovíněné.
Snažila jsem se jim věnovat plnou pozornost, ale ať jsem se snažila sebevíc, moje myšlenky furt zalétávaly k Lacey.
Znovu jsem zkontrolovala telefon. Začínala jsem se bát, že se stane něco podobného jako minule. Najednou jsem byla ještě víc nesoustředěná. 
,,Jsi v pohodě? Čekáš, až se ti Lacey ozve?" ozvala se vedle mě Nat. ,,Moc si tím nepomůžeš, když se na ten mobil budeš dívat každou minutu, víš."
,,Jo, jsem OK. Už by tu měla ale dávno být a neodpovídá mi na zprávy," člověk, který o našem vztahu moc neví, což je v tomhle případě Natalee, by řekl, že se chovám přehnaně paranoidně. Jenže když přijde na Lacey a její rodinu, není se čemu divit. Měla jsem jít s ní. Alespoň bych se cítila líp, kdybych stála před jejím domem a čekala na ni tam.
,,Tak jí zkus třeba zavolat," řekla Nat. Zazvonil zvonek u hlavních dveří a já trochu pookřála, doufala jsem, že to bude ona. Ale ještě jsem jí nepsala adresu.

,,Hej, Autumn, to je pro tebe," ozvalo se z domu. Že by to přece jen byla ona? A jestli ano, kde vzala adresu?
Přiklusala jsem ke dveřím a když jsem tam viděla stát Lacey, ulevilo se mi. Teda jen na sekundu, pak jsem si všimla jejího utrápeného obličeje.
,,Tak já vás tu nechám osamotě," ozvala se kdesi z daleka Natalee. 
,,Co se stalo? Proč si mi neodpovídala na zprávy?" Rychle mě přitiskla k sobě v pevném objetí. 
,,Musím odjet," řekla jen. 
,,C-co? Cože? Jak to myslíš.. odjet? Kam?" zmateně jsem mumlala do jejího ucha.
,,Posílají mě pryč. Na soukromou školu," řekla a odtáhla se ode mě. ,,Je to tak 500 kilometrů daleko." 
,,Já.. já tomu nerozumím, proč? Pojď dovnitř a vysvětli mi to," můj hlas začínal slábnout a do očí se mi vhrnuly slzy. 
,,Nemůžu, čekají na mě," mávla kdesi za sebe a já uviděla nějaké staré auto a za volantem seděla jakási mužská postava. Nejspíš její otec. Měla jsem chuť ho zabít. Proč? Proč existují takoví lidé. Nedokážou se snad smířit s tím, že láska je prostě láska. A že nezáleží na tom, koho milujeme?! 
,,Tak sakra pohni, Lacey!" ozvalo se ze staženého okýnka od auta. 
Nebyla jsem schopná slov, i když jsem měla milion otázek. 
,,Vzali mi mobil, ale jakmile budu moct ti zavolat nebo poslat dopis, tak ti všechno vysvětlím. Jen nezapomeň, že tě miluju." 
Dala mi poslední pusu a rozběhla se k autu. Kam má namířeno a kdy se vrátí? 

Snad se vrátí.