Sousedka/ One Direction

24. Kapitola

Pohled Jessici:
Probudila jsem se v chladné posteli, kde jsem ležela sama. V tuhle chvíli jsem opravdu nevěděla zda to včera jen nebyl sen když tu nikde Harry není. Povzdechla jsem si, a šla jsem do mé ložnice, a převlékla jsem se. Seběhla jsem schody a začala se procházet po celé vile. Nikdo tu nebyl tedy Harry tu nebyl. Nevěděla jsem zda to opravdu jen nebyl hezký sen, který bych chtěla podle reality. Po neůspěšném hledání jsem to vzdala jelikož to nemělo opravdu smysl hledat někoho kdo tu není. Šla jsem tedy aspoň do kuchyně, a začala si dělat snídani. Po krátké době jsem začala jíst, a koukala na zeď která mi v tu chvíli přišla děsně zajímavá. Najednou jsem slyšela zabouchnutí dveří, a kroky. Podívala jsem se na dveře, a čekala na osobu než sem přijde. Po necelé půl minutě jsem spatřila Harryho, který nesl dvě tašky z obchodu. "Bála jsem se že to byl jen sen " vypískla jsem a objala ho, a on se očividně mé reakce lekl což se není čemu divit. "Neboj nebyl " zasmál se ale neopětoval mi objetí díky těm taškám. Jednu jsem mu vzala z ruky, a začala dávat ty věci kam patří. Ještě nedávno jsem nevěděla kam co dát a teď ? Vyznám se tu jako kdybych tu bydlela celé roky. " a jinak jsem myslel , že se probudíš později proto jsem ti nenepsal žádný vzkaz a nebo na tebe nečekal" řekl trochu provinile. "V pohodě já to chápu " usmála jsem se, a děkovala bohu , že Harry žije a je tu se mnou. "Sice jsem původně nám chtěl udělat snídani, ale oboum se nám to povedlo i beze mě takže co kdybych nám udělal oběd když už se snídaně nepovedla ?" Zasmál se. " dobře s tím na sto procent souhlasím " usmála jsem se spokojeně , a on začal vytahovat jednotlivé ingredience, a začal vařit. Celou dobu co vařil jsem ho pozorovala. Je to opravdu úžasný a nepopsatelný pocit když zjistíte to, že osoba o které jste si myslela že je mrtvá žije a je tu se mnou. Najednou jsem ucítila zápach takže jsem se ihned podívala na Harryho který byl jak v tranzu hlavně začalo hořet. V rychlosti jsem ho odtáhla víc dozadu od toho ohně , a běžela pro hasící přístroj. V tu chvíli jsem musela já být ta statečná jelikož Harry byl pořád v tranzu takže asi ani nevěděl že se vůbec něco děje. Vzala jsem z chodby hasící přístroj, a běžela jsem s ním do kuchyně. Cítila jsem v sobě dost adrenalinu a hned začala hasit ten požár. Po několika sekundách naštěstí už nikde nebyl ani plamínek ohně. " vypadá to, že si objednáme pizzu " poznamenal Harry po chvilce ticha. "Jo, to rozdhodně vypadá " řekla jsem a začala uklízet kuchyň. Harry v rychlosti objednal dvě pizzy, a začal mi ochotně pomáhat. Po celkem krátké době kdy jsme si při úklidu povídaly, a smály jsme daly kuchyň do pořádku. Podívala jsem se na kuchyňskou linku z dálky, a po nedávném  ohni nebyli ani památky naštěstí což bylo jedině dobře. "Jdu pro pizzu " vypískl nadšeně Harry když slyšel zvonek. Zasmála jsem se nad tím , jak se chová jako malé dítě a čekala na něj.
"Ta pizza byla děsně dobrá, a prostě pizzu miluju " usmála jsem se spokojeně když jsem jí celou snědla. "To byla ale já nemiluju pizzu, ale miluju tebe " usmál se a mě to zahřálo u sedce a upřímně jsem se na něj usmála. "Mám otázku víš co ke mě cítíš ? Chápu jestli ne , ale chci to vědět " zeptal se s nadějí. V tu chvíli mi jako naschvál došli slova, ale i po krátké době co jsem nevěděla jestli něco říci či ne jsem se rozhodla promluvit. "Harry no já,..."
Ahoj tak tady další kapitola , a snad se líbila jinak co si myslíte že řekne ? 😏❤️