14.Kapitola

281 24 0
                                    

HOLY SHIT! JÁ JSEM NAPSALA DALŠÍ KAPČU! A JEŠTĚ K TOMU KRÁTKOU JAK UZEL! sice za dva měsíce maturuju ale já na vás nezapoměla! večer přibude ještě jedna kapča tak buďte online :-) budu ráda za vote či smajlíka do komentu. ENJOY :-D


,,Uf, končííííím! V této díře nebudu už ani sekundu!" plácl sebou Yuko na postel. Juurai si odfrkl, ale v duchu s ním musel souhlasit. Štěstí, že dneska byl poslední den toho Yamadova šíleného horolezectví, které si na dnešek vymyslel. Sám už počítal minuty, kdy mu dojdou nervy a shodí jej do zasněžené propasti, aby si tam zmrzl. Naštěstí se túra obešla bez jediného úmrtí a tak jediné, co celou cestu tam i zpátky poslouchali, bylo nekonečné stěžování holek. Nicméně dorazili v pořádku a teď byli v zatepleném pokoji. Prostřídali se ve sprše, aniž by se na sebe podívali a teď leželi v postelích, které jim majitel nechal vyměnit. Juurai si stále dělal starosti o Juiko. Neodepisovala na esemesky, nezvedala telefony. Uvnitř něj to vřelo zlostí. Ale nevěděl, komu vlastně chce ublížit. Shurovi, pokud skutečně jeho sestru unesl nebo toho blbečka nad sebou, který mu nic neřekl a musel to z něj páčit. Zhluboka si povzdychl a přetočil se na bok, aby mohl co nejrychleji usnout.

Zrovna, když usínal, uslyšel, jak někdo klepe na dveře. Následně se dveře otevřely a dovnitř strčila hlavu Asako.

,,Jste vzhůru?" zeptala se a rozhlédla se po pokoji. Yuko se zavrtěl, tiše zabručel a zvedl se na loktech.

,,Co chceš?" zeptal se nevrle.

,,Večerka je do deseti a zítra ráno odjíždíme tak pořádáme menší rozlučku v našem pokoji. Budou tam všichni, přijdete?" zeptala se a se zájmem Yuka okukovala. Tomu se rozzářily oči.

,,Přijdem!"vyhrkl. Juurai se na něj nevěřícně podíval a Asako s úsměvem zmizela.

,,Seš blbej? Já teda nejdu!" vyštěkl a zahrabal se pod peřinu. Začínala mu být zima.

,,No táááák, bude sranda! A jenom jednoho panáka." zafňukal Yuko a zatahal svého domácího za peřinu. Ten se paličatě zabarikádoval pod peřinou ale po několika minutách otravného prosení svolil.

,,Ale jenom jednoho!" upozornil a koukl na mobil. Bylo půl deváté. Měli ještě hodinu a půl. To se stihne trošku prospat. Zavřel oči a během chvíle spal jako zabitý. Zdálo se mu o temnotě. Temnotě tak černé a zlověstné, že naháněla strach i jemu. Bloudil v ní a hledal cestu ven, ale žádnou nenašel. Hledal a hledal, až jej probudil hlas Yuka, který jej upozorňoval na čas. Pomalu se posadil a zkontroloval čas na mobilu. 22:00. Byl čas jít. Povzdychl si a koutkem oka zachytil Yuka, jak jej až fascinovaně pozoruje. Ale když se na něj podíval, stočil hlavu jiným směrem. Zdálo se mu to, nebo se to škvrně červená? Zavrtěl nechápavě hlavou a následoval svého společníka do pokoje 308. Byl to největší pokoj, který sdílely holky, ale teď byl plný studentů. Stolek byl plný flašek s různým alkoholem, chipsy, tyčinkami, arašídy a spoustou dalších věcí.

,,Tak jste přišli!" zahulákala přes hudbu Asako jen co se k nim přiřítila. Její oči přelétly Juuraie a zastavily se na Yukovi. Olízla si provokativně rty a jen co to Yuko zpozoroval, sladce se na něj usmála. Yuko se zamračil. Nic na to představení neřekl a posadil se ke stolu se svým domácím po boku. Okamžitě se k němu z druhé strany přitulila Asako a začala mu nadšeně cosi štěbetat do ucha. Polilo jej horko. Tak tohle teda střízlivý poslouchat nebude! Sáhl po první flašce, kterou uviděl, stálo na ní ,, Amundsen", a nalil si plného panáka, kterého do sebe okamžitě naklopil. Juurai si od něj převzal lahev a zkopíroval celý proces. Když viděl, jak se na Yuka lepí Asako, bodlo jej na hrudi. Nevěděl proč, ale vzhledem k tomu, že mu Asako vadila od prvního ročníku, si to vysvětlil její samotnou přítomností. Takže si řekl, že s tou bandou všude okolo jeden panák stačit nebude. V tu chvíli k němu přiskočil spolužák a sedl si vedle něho, aby si popovídal. Juurai v duchu zaklel. Vypadal, že má už upito, jinak by jej nenapadlo se k němu ani přiblížit. Ale téma jej zaujalo a tak se s ním pustil do hovoru. Yuko na druhou stranu začínal pěnit. Co mu to ta blbka kecá za nesmysly!? Zhluboka se nadechl a koutkem oka zahlédl svého domácího ve vášnivém hovoru se starším spolužákem. Sevřel ho nepříjemný pocit. Proto se natáhl po lahvi, aby si znova nalil. Ani jednoho z nich v tu chvíli nenapadlo, že tahle noc změní vše, co si mezi sebou vybudovali.



Only for youKde žijí příběhy. Začni objevovat