Po té, co zabili levianthana Dicka, ocitl se Dean Winchester se svým andělem v Očistci...
Dean se rozhlédl, všude byli obrovské stromy obmotané nějakým hnusem.
"Museli jsme se sem dostat v noci," přemýšlel lovec nahlas.
"Na zkoumání okolí je moc tma, ale co když nás právě teď něco pozoruje...
To nemůžeme nechat náhodě," rozhodl a podíval se na Castiela. Stál tam kousek opodál a upřeně sledoval jedno tmavé místo. Dean čekal na jeho reakci, ale anděl páně nevypadal, že by se chtěl nějak vyjádřit k jeho slovům. Lovec pouze zakroutil hlavou a šel za ním."Myslím, že nejsme sami," prozradil mu Cas, když už byl dost blízko na to, aby si taky všimnul pohybujícího se stínu.
"Počkej tady," rozkázal mu Dean a vydal se vstříc příšeře. Castiel pozoroval každý Deanův pohyb, i přes to, že lovec nebyl žádné ořezávátko, pohyboval se tiše jako kočka. Dean si mezitím prošacoval kapsy a vytáhl svůj kapesní nůž.'To není možný, že jsem s sebou nevzal pistoli,' zanadával si v duchu. Uklidnilo ho až vědomí, že by mu stejně dřív nebo později došli náboje, takže by mu i pistole byla nakonec na nic. Čím víc se přibližoval k příšeře, tím se zdála být větší. Nejdřív si Dean myslel, že bude velká jako pes, pak jako jelen a nakonec to vypadalo na obrovského medvěda. Dean polkl knedlík, který se mu vytvořil v krku a statečně pokračoval v cestě na jejímž konci nevěděl, čemu bude muset čelit.
Když už byl dostatečně blízko skočil do keře, připraven na cokoliv...,ale opak byl pravdou. Dean se koukal do očí nestvůrnému zelenému psovi, který byl velký jako tři medvědi. Psí srst byla obalená otporným, smradlavým bahnem, bylo vidět, jak mu vystupují žebra, měl ostré tesáky a oči mu žhnuly jako Pekelné brány. Dean neváhal ani minutu a vrazil psovi nůž do krku. Zvíře strašlivě zařvalo a vrhlo se na lovce. Odvážný lovec rychle vyskočil na nohy, vyhrnul si rukávy a silně udeřil psa do čumáku. Na zvíře to však nemělo takový účinek, v jaký Dean doufal. Pes měl tvrdou kůži a když ji neprorazil ani lovecký nůž, jak by mu mohla vážně ublížit lidská pěst. Pes vyrazil proti Deanovi, ten už naštěstí pochopil, že bojovat holýma rukama nemá cenu a dal se na útěk.
Pes se rozběhl za ním. Dean utíkal lesem, seč mu síly stačily až doběhl k nějaké skále, tam ho pes dostihl a Dean byl v pasti... Jeho poslední šancí na záchranu bylo pokusit se vyškrábat na skálu. Bohužel se mu vylézt na strmou skálu nedařilo.
'Co teď,' napadlo Deana,'už mi docházejí možnosti...super, teď tady zařvu," bědoval lovec."CASI !!!" Zavolal Dean, nic lepšího ho v tu chvíli nenapadlo. Překvapivě to mělo větší účinek, než v jaký doufal.
Castiel se opravdu objevil, teda respektive přiletěl. Dean nikdy neviděl křídla svého anděla, byla černá. Castiel se rychlostí blesku vrhnul na psa holýma rukama, Dean nepřestával zírat. Anděl psa srazil k zemi a přiložil mu svou ruku na hlavu, to byl psův konec.
Když bylo po všem Cas stáhl svá křídla, aby mu nepřekážela a obrátil se na trochu vykolejeného lovce :
"Jsi zraněný ?" Tahle prostá věta a pohled do nejkrásnějších modrých očí Deana dokonale odrovnala, nebyl schopný slov nebo pohybu, vlastně jakékoliv reakce.'Co se to sakra stalo,' přemýšlel Dean a vzpomínal na den, kdy poprvé spatřil Case. Už tehdy se mu líbil, byl takový upřímný a nepřístupný a to měl Dean rád, ale postupem času, kdy se navzájem poznávali, měnili a ovlivňovali ho měl rád ještě víc. Sice si dal joo hodně záležet na tom, aby nikdo nepoznal, že má pro toho sladkého andílka slabost, ale teď mu bylo všechno jedno. Přece jen, byli tady sami ( teda už ).
"Casi, to bylo úžasný," vydechl Dean a přišel blíž k andělovi. Castielova kamenná tvář se téměř okamžitě změnila ve vstřícný úsměv.
"Děkuji," ošil se. Dean stále zíral na majestátní křídla a s prosbou v očích žádal o povolení, dotknout se jich. Castiel jeho nevyřčené žádosti vyhověl a rozvinul je.
'Je tak krásný,' pomyslel si Dean a lehce se dotknul křídla. Bylo krásné, stejně jako Castiel.
"Proč jsem tvá křídla neviděl dřív ?"
Cas tiše zavrněl nad příjemným dotekem Deanových prstů.
"Protože na Zemi je nemůžeš vidět, pouze jejich stín, takhle to Bůh chtěl," vysvětloval anděl, "asi nechtěl abychom se nad vámi povyšovali nebo vás děsili... Ale tady jsme v jiném světě s jinými pravidly, tady si můžu lítat, jak se mi zachce," usmál se.
"Jsou krásná," vydechl Dean, aniž by si uvědomoval, že to řekl nahlas. Cas byl v tu chvíli rád, že je dostatečná tma na to, aby Dean neviděl, jak se teď červená. Dean jakoby si uvědomoval, jak je tohle trapná situace, konečně pustil andělovo křídlo.
"Co takhle najít místo na přespání," navrhl. Cas pokýval hlavou na souhlas a vydal se za Deanem...
ČTEŠ
Očistec lásky \\ Destiel \\
FanfictionCo se vlastně stalo v Očistci ? Víme všechno ? Co když byl i jiný důvod, proč Dean hledal Castiela ? Povídka na pár destiel. 💙💚💙💚