Coach? Or Boyfriend? (FF with L. T.)

Obvinění a přepadení

Tak jsem po hodně dlouhé době zpět. Doufám, že se vám další díl bude líbit.

"Ehm.. Ehm.." ozvalo se ode dveří. Otočila jsem se a u dveří stála Tamara.

"Bree, já tě varovala. Jdu za ředitelem a ten už vám to spočítá." zasmála se.

"A sakra." zaklela jsem. Sedla jsem si na lavici a přemýšlela jak se z tohohle vyvlíknout.

"Lou, Tamara nemá důkaz. Můžeme říct, že jsme se bavili o zpěvu." řekla jsem po chvíli.

"To je fakt. Radši jdi. Já si to vyřeším a zajdu za tebou domů." řekl a já poslechla. Vzala jsem si tašku a odešla ze školy.

"Jsem doma!" zavolala jsem mezi dveřmi.

"Máš průšvih mladá dámo!" zvýšila na mě mamka hlas.

"C-c-co jsem udělala?" zeptala jsem se zaraženě.

"Zapomněla si na moje narozeniny." řekla smutně a sedla si zpět na gauč.

"Promiň. Jdu něco sehnat." řekla jsem a vyletěla z domu jako namydlený blesk. Doběhla jsem do nejbližšího zlatnictví a koupila mamce zlatý řetízek se srdcem. Rychle jsem doběhla domů a šla za mamkou.

"Mamko?" zeptala jsem se, abych upoutala její pozornost.

"No?" dostala se mi odpověď a otočila se na mě.

"Vše nej k narozeninám." usmála jsem se, dala jí pusu na tvář a dárek. Do očí se jí nahrnuly slzy.

Pohled Louise

"Pane Tomlinsone, tady Tamara nám oznámila, že máte vztah s jednou naší srudentou. Řeknete nám k tomu něco?" zeptal se mě ředitel.

"To bych si nedovolil. Vztah mezi studentem a učitelem je zakázaný a já nejsem typ člověka, co by porušuje pravidla. Nevím, co tady Tamara viděla nebo ne." řekl jsem.

"Ale před chvílí jste se v učebně objímali." vřískla.

"Nevím, co jste viděla, ale se slečnou McCarniovou jsme se bavili o jejím talentu pro zpěv." řekl jsem úplně v klidu. Upřímně jsem toho měl dost. Tamara se chová jako cvok.

"Dobře, takže říkáte, že si to Tamara celé vymyslela, mám to tak chápat." řekl ředitel a já kývl.

"Dobře. Můžete jít, Louisi." řekl a já odešel. Před školou jsem nasedl do auta a jel za Bree. Poté, co jsem dorazil jsem měl špatný pocit. Jako by se něco stalo. Zazvonil jsem a nic. Nikdo neotevřel. Zkusil jsen to znovu a zase nic. Po deseti minutách jsem to vzdal a z květináče jsem vzal náhradní klíč. Odemkl jsem a to, co jsem viděl bylo strašné. Vše rozbité a celkově celý dům v troskách. Co se tu proboha stalo?! Zeptala se se v duchu sám sebe. Z horního patra jsem slyšel pláč. Okamžitě jsem poznal Bree. Vyběhl jsem nahoru. Došel jsem k jejímu pokoji a chtěl vstoupil, ale měla zamčeno.

"Nechte mě! Nic jsem vám neudělala!" zakřičela ubrečeným hlasem.

"Lásko, to jsem já Louis. Pusť mě dovnitř. Prosím." řekl jsen. Zaslechl jsem cvaknout zámek a ve dveřích se objevila Bree. Vrhla se mi kolem krku. Pevně jsem si objal a hladil po zádech.
"Co se tu stalo? Kde máš mamku?" zeptal jsem se starostlivě.

"O-o-oni ná-nás přepadli." vysoukala ze sebe.

"Mam-mam-mamka o-o-ona leží dole. Zabili-zabili jí." hystericky se rozbrečela.

Pohled Bree

Louis mě dál hladil po zádech a šeptal mi uklidňující slova. Abych vás uvedla do situace řeknu vám, co se přesně stalo.

Flashback

Potom,co jsem dala mamce dárek jsem si povídali. Chtěla vědět všechno o mě a Louisovi.
"Hele a není to proti školnímu řadu?" zeptala se s vážnou tváří.

"Je, ale tak jako do soukromí nám zasahovat nemůžou. Ve škole se chováme jako učitel a student a venku a doma jako partneři." vysvětlila jsem. Najednou se v kuchyni rozbili okno a do domu vlezlo asi pět chlapů. Začali všechno rozbíjet a brát to, co mělo nějakou cenu. Po chvíli se otočili na nás a hned k nám šli. Uvědomila jsem si, že mamka má na krku ten zlatý řetízek. Stoupla jsen si před ní.
"Vypadněte nebo zavolám policii!" zakřičela mamka.
"Zavři hubu a dej nám ten řetízek!" vyštěkl jeden. Ten hlas mi byl povědomí jen nevím odkud.
"Nechte mě!" vykřikla a já jen viděla jak padá k zemi s prázdným výrazem. Rychle jsem běžela k sobě do pokoje a zamkla se.
"Otevři ty dveře, couro!" slyšela jsem a někdo začal lomcovat klikou.
Sedla jsem si na postel a vzlykala.

Flashback end

No a teď tu stojím mezi dveřmi v Louisovo objetí a snažím se uklidnit. Pořád mám v hlavě ten hlas. Už vím odkud ho znám. Mámin ex, který díky ní skončil v base.

"Louisi, vím kdo mamku zabil!" vykřikla jsem.

"Musíme na policii. Není pochyb o tom, že půjde i po tobě." řekl a vyrazili jsme. Teď si říkám jestli to byl.dobrý nápad, ale už je pozdě couvnout. Louis zastavil před policejní stanicí a pomohl mi vystoupit za auta. Pomalu jsme šli dovnitř.

"Dobrý den. Mohu vám nějak pomoci?" zeptala se paní, co seděla u stolu.

"Ano jdeme nahlásit vloupání a vraždu." řekla jsem.

"Dobře, tak pojďte se mnou." řekla a my šli za ní.

"Tak povídejte." vybídla mě. Vše jsem jí řekla. Jen kývala hlavou.

"Tak to je vše a mám i jedno jméno. Jistě vám něčí řekne Jimmy Ferrd." řekla jsem.

"Jistě. Nedávno propuštěn z vězení. A jak to tak vypadá tak se tam asi zase vrátí." řekla a někam volala. My jen seděli a čekali, co bude dál.

"Už je po vém vyhlášeno celostátní pátrání. Kdyby jste ho někde viděli nebo by za vámi opět "přišel" tak hned volejte. Můžete být v nebezpečí i vy." řekla. Poté jsme se rozloučili a jeli domů.

Tak a je to tu... Doufám, že se líbilo a další bude buď večer a nebo zítra...
Potěší coment, vote a přečtení...