One & Only

5 Kapitola

Vůbec nic tu nechápu. Všichni tu jsou divní. První se probudím u někoho doma, ten někdo byl dokonce Alfa, pak chci odejít jenže mě načapá divný chlapík kterého následně zastaví světlý vlk a jako by to bylo málo přijde Alfa, popere se, odvede mě do domu kde se následně ráno objeví vlčice co se ke mě začne chovat jako k Alfě. 

Potom co Alfa zavřel dveře za vlčicí se štěnětem, odejde do další místnosti. Snažím se přijít na to proč jsem tady a tak ho opatrně následuji. Kuchyň. Krásně to tam voní. Alfa něco vytáhne z ledničky a následně přijde ke mě. Maso!

"Musíš přibrat, takhle by to vypadalo že tě tu týrám." Pousměje se a podá mi kus syrového masa. Mám obrovský hlad takže jsem chňapla po kousku dobroty kterou jsem mu následně rychle vytrhla z ruky. Aby mi to náhodou nikdo nevzal jsem si zalezla pod jídelní stůl kde jsem se opět cítila bezpečně. Krytá ze všech stran. Tak to mám ráda. Radostně jsem se zakousla do masa a ládovala se jím. Alfa se nade mnou jen pousmál a šel si pro své jídlo. Špagety. Ty jsem už taky dlouho neměla. Po jídle jsem spokojeně ležela pod stolem nechala jsem se dokonce i drbat. Alfa zařizoval nějaké papíry a při tom mě drbal nohou. Obyčejně nejsem tak krotká, ale teď to je jiné. Jsem jeho dlužníkem. Zachránil mě před smrtí, nechal mě v teple a k tomu všemu mi dal i najíst a napít. Jestli znamená dělat mu ochranku za toto všechno budu klidně ochranka. A ten jeho pach. Jedním slovem slast. 

Kdybych mohla začala bych vrnět. Pod tím stolem jsem ležela určitě už dobrou hodinu při které jsem upadla do polospánku. Tahle spí vlčice které chrání své mladé před nebezpečím. Sice nikoho nechráním, ale hlídám si zdroj jídla a té vůně. Z mého polospánku mě probrala hlasitá rána. Nechala jsem zavřené oči a našpicovala uši. Hlasité kroky.

"Dereku? Tak jak to jde? Kde ji máš?" Příjemný ženský hlas se rozezněl kuchyní. Dereku? Aha takže ji asi zná. Nebezpečí nehrozí.

"Ahoj Lis. Jo vypadá to že si začala zvykat, ale mám podezření na to že kvůli toho v jakém byla stavu si neuvědomuje to pouto. Jinak je pod stolem hlavně ji nevyděs." Chvilku mluvil tak nejistě ale následně šlo z jeho tonu hlasu poznat že se usmívá. Chviličku bylo tichu které přerušil šepot. Nejspíš si myslela že spím.

"Tak ta je krásná. Taková malinká. Jenom trochu přibrat." Šeptala dívka. Hlas se ozýval v mé těsné blízkosti. Pak zase ticho a následně tíha. Ona mě pohladila! Vylekaně jsem otevřela oči a sledovala usmívající se brunetku se zelenýma očima. Občas tak blikla zlatá jak se vlk snažil se probojovat ven. Zazubila se na mě a následně vstala.

"Kolik myslíš že jí je? Vypadá tak křehce, je k neuvěření že to je naše nová paní." Zasmála se a sedla si na jednu ze židlí. Byla obklopena takovou veselou náladou. Sice vypadala sympaticky, ale větší bezpečí je u toho... Dereka? 

Postavila jsem se abych mohla najít novou polohu. Kterou jsem následně našla. Lehla jsem si na jeho nohy a roztáhla se. 

"Nevím, připadá mi na novorozence. Konečně jsem ji našel." Spokojeně se uvolnil.

"Tak co je taková jakou sis ji vysnil?" Zasmála se. Znova! Jak to dělá že se pořád směje?

"Zatím nevím jaké má chování, ale povahou sedí mi i mému vlkovi. Sice by podle mě mohla být trochu dominantnější, ale to se doufám během jejího zotavování spraví." Tahle jejich konverzace pokračovala do noci. Já mezitím dostala ještě jednou jídlo a Lisa mi ochotně tajně dávala kousíčky z její večeře. Začíná se mi líbit. 

"Tak já už půjdu. Brácha se už po mě nejspíš shání. Takže děkuji za večeři a dobrou noc." Rozloučila se Lisa. Derek se šel umýt a já zpět na své místo pod stolem v obýváku v domnění že tam půjde spát i Derek. Po tom co se umyl všude zhasl a znovu se vytratil. Čekala jsem. Dlouho. Vstala jsem a šla se po něm kouknout. Nikde nebyl. Zbýval poslední pokoj do kterého byli otevřené dveře. Nález. Ležel rozvalený na posteli, kde spokojeně spal. Zalezla jsem si pod postel a stulila se do klubíčka. A pak najednou tma. Musela jsem být velmi hodně unavená když jsem jen tak odpadla. 

*Novorozenec - Jedinec od 1 roku života jako vlkodlak do 30 let života jako vlkodlak.

Tak a tady je 5 kapitola. Zatím jsem spokojená a doufám že i vy. Budu ráda za hvězdičky a komentáře. Omlouvám se za chyby.

Vaše Jackie.