•11•

299 21 8

od adus_ca

od adus_ca

Probouzím se v posteli.Mně cizí posteli.Do hlavy mi vystřelí hrozná bolest.Rychle si sednu a automaticky si dám ruku na čelo.,,Klud":Sedí vedle mě Sam a nenápadně mě chytí za ruku a jemně ji stiskne.,,Co-co co se stalo".,,To ti poviem neskor,teraz buď v kludu."Odchází.Nemůžu tomu uvěřit.Proč?Proč jde pryč,udělala jsem snad něco špatně?No to je teď jedno,je prostě pryč.Rozhlížím se po pokoji.Teprve teď si všímám tmavě vybarvených zdí.Asi jsem v jiném pokoji.Koukám se pořád jen do stropu a přemýšlím...

Když takhle přemýšlím už mě to přestává bavit.Bez jakéhokoli upozornění Sama nebo kohokoli otevírám dveře a jdu se porozhlédnout.Procházím chodbou a vidím pootevřené dveře.Slyším z něj hlasy,Klára asi Skypuje nebo něco natáčí.Jdu dál a neohlížím se.Poslední dveře a jeho pokoj.Jsou tam také otevřené dveře.Sam dělá to,co jsem dělala já před chvílí.Sedí na posteli a střídá pohledy mezi zdí a stropem.Když mě však spatří pohled od zdí hned odtrhne,jako by se za to co dělá styděl.Sklopím pohled na špičky svých bot.Vyskočí z postele a palcem mi nadzvedne bradu.,,Nebuď smutná, to ti nepristane".Usměju se.On taky,ale po chvíli mu úsměv z tváře zmizí.Zamyslel se,poznám to.Odtáhne se.,,Mala by si mi to povedať".Dobře vím co tím myslí.,,Co tím myslíš"?:uchechtnu se.Jemu ale do smíchu není.Opět sklopím hlavu a on mi ji přizvedne.,,Snažím sa ťa pochopiť".Utekla mi jedna slza.,,Mě nepochopíš".,,Ver mi".,,Nemůžu.Nemůžu věřit člověku,ke kterému ani nevím co cítím".Ajaj.To mi uniklo.Ihned si zakreju pusu rukou a jdu do vedlejšího pokoje.Ani nevím jak,ale usínám.

Ráno sejdu dolů po schodech a u stolu sedí jen Klára.,,Dobré ranko"!,,Dobré":zamručím.Nalévám si čaj do velkého hrnku a beru si nějaké to pečivo.Sedám si k ní ke stolu a ona se trochu posune,aby tam bylo místo pro dva.,,Hele?",,Mmm"?:Zabručím s plnou pusou.Včera jsem neměla ani večeři.,,Co je s bratom?"Tak abych se přiznala,čekala jsem jakoukoliv otázku,jen tuhle zrovna ne.,,Hmm,no já nevím,proč se ptáš zrovna mě"?Všimla jsem si že Sam se poslední dobou chová tak nějak divně a zamyšleně,ale nechtěla jsem se ho ptát a lámat si tím hlavu,jistě by mi řekl,že je všechno v pohodě,konec konců ani já mu nechci říct co to se mnou je..."

,,Len že je vidno,že medzi vami niečo je".Vyplivnu čaj z mých úst.,,To,ako sa na seba pozeráte....Je to niečo iné".,,Já-á".,,Prepáč,nechaj to tak".Zvedla se ze židle a šla si pro hadr.Začala utírat čaj po zemi a já stále seděla jako opařená na té židli.Nechápu že mi to nedošlo...My dva si musíme promluvit.Každý má něco,co ho trápí,a je to na něm vidět.Nemám v plánu mu to říct,ještě mu nemůžu důvěřovat,chce to čas,všechno chce čas,a já taky neočekávám,že mi hned jen tak začně věřit a důvěřovat.,,Klari?",,Hej?",,Kdy přijde Sam domů"?,,Neviem,prečo"?,,Jen tak".Ani nečekám na odpověď a vydávám se do pokoje.Co těď?Jasně.Napíšu mu,jak jinak.

J-Same,kdy přijdeš domů?:)

S-O chvilu,prečo?

Na to jejich ,,prečo,, už asi začínám být alergická.Brrr,zatřesu mírně hlavou.

J-Musíme si promluvit....

S-To hej...

Tím skončila naše krátká konverzace.Vypnu mobil a hodím ho na postel vedle sebe.Lehnu si.Já vlastně ani nevím o čem chci mluvit...Hloupost,jasně že to vím...O nás?To zní tak hloupě.Ani nevím jaký problém má on,jestli to je vůbec problém...Ne,nemůžu si prostě sepsat nějakej trapnej rozhovor a předčítat to tady jako školní referát před tabulí,to se prostě nedělá.Prostě mu řeknu to co mám na srdci.Žádné promýšlení rozhovoru ...

Z myšlenek mě vytrhne zvonící zvonek...

,,Ahoj".Odpovědi se mi nedostane,ale za to mě pěvně obejme,jako kdyby mě nikdy nechtěl pustit.Chvíli tam jen stojíme v medvědím objetí a pak vcházíme dovnitř.Sam se ani nezdržuje s pozdravením Kláry,jde se mnou hned nahoru,je vidět,že to co mi chce říct je důležité.Však to,co mu chci říct já je taky důležité.

Dojdeme až do jeho pokoje.Sednu si na postel a on vedle mě.Chvíli se ještě rozhlížím po pokoji a přemýšlím o tom,co mi chce říct a co mu chci říct já...Chytí mě za ruku a pohlédne mi hluboko do mých světle modře zbarvených očí.Opět se obejmeme.Když se odtrhneme,jde Sam zavřít dveře.Naše společná diskuze začíná...