Prolog.

560 46 5
                                    

Naše přátelství bylo velké. Ještě dnes si pamatuji na naše večery strávené pozorováním hvězd na obloze, zatímco jsme jen tak tlachali o životě, budoucnosti a jiných hloupostech. Miloval jsem ho, byl pro mě vším. Stále je pro mě vším a navždy bude mít pro mě zvláštní místo v srdci. Měl bych se nad tím vším pousmát, ale nemohu. Ačkoliv je můj příběh ideální pro filmová plátna, nedokázal bych se přes to přenést. Přenést se přes fakt, že to vše byla lež. Ať už to chápete jakkoliv, nemá teď smysl nad tím uvažovat. Je mi to ale jedno. Nezáleží na tom, kým pro mě Luhan byl. Jediné, na čem záleží, je, co jsme spolu zažili. Nikdy bych si neodpustil na něj zapomenout. Tento příběh je důkazem toho, že i špatné věci jsou občas dobré, i když vedou k tragickému konci. Řeknu to klidně stokrát. Miluji tě, Luhane a nezáleží mi na tom, co si tím způsobuji. 


Dobrá, krátký prolog je zamnou. Snad vás to to alespoň trochu zaujalo, dalo mi práci nad tím přemýšlet a ještě teď si uvědomuji, jak složité to pro mě bude. Ale dost keců, snad se vám bude příběh líbit.

A malé varování- pokud nemáte rádi příběhy se smutným dějem a tragickým koncem, raději příběh nečtěte O:). 

When you're gone// HunHan FFKde žijí příběhy. Začni objevovat