Původní text:
She came to me one morning
One lonely Sunday morning
Her long hair flowing
In the midwinter wind
I know not how she found me
For in darkness I was walking
And destruction lay around me
From a fight I could not win
Ah ah ah ...
She asked me name my foe then
I said, the need within some men
to fight and kill their brothers
without thought of love or God
And I begged her give me horses
To trample down my enemies
So eager was my passion
To devour this waste of life
Ah ah ah ...
But she wouldn't think of battle that
Reduces men to animals
So easy to begin
And yet impossible to end
For she's the mother of all men
Who counselled me so wisely then
I feared to walk alone again
And asked if she would stay
Ah ah ah ...
"Oh lady lend your hand," I cried
"And let me rest here by your side"
"Have faith and trust in me"
she said and filled my heart with life
There is no strength in numbers
Have no such misconception
But when you need me
Be assured I won't be far away"
Ah ah ah ...
Thus having spoke she turned away
And though I found no words to say
I stood and watched until I saw
Her black coat disappear
My labour is no easier
But now I know I'm not alone
I find new heart each time
I think upon that windy day
And if one day she comes to you
Drink deeply from her words so wise
Take courage from her
As your prize
And say hello from me
Ah ah ah ...
Přeložený text:
Přišla ke mně z rána,
jednoho osamělého nedělního rána.
Její dlouhé vlasy vlály
ve větru zimního slunovratu.
Nevím jak mě našla,
Protože jsem bloudil temnotou
a zkáza všude okolo mne
z boje, který jsem nemohl vyhrát.
Zeptala se mě kdo je můj nepřítel.
Řekl jsem, "potřeba některých mužů
bojovat a zabíjet své bratry,
bez ohledů na lásku nebo Boha".
A prosil jsem ji, aby mi dala koně
k rozdupání mých nepřátel,
tak dychtivá byla má touha
skoncovat s tímto plýtváním životů.
Ale nechtěla ani slyšet, o boji,
který dělá z mužů zvířata.
Tak snadné je jej začít,
avšak tak nemožné ho ukončit.
Protože je matkou všech
která mi tak moudře radila ,
bál jsem se jít dál sám
a ptal jsem se jestli by zůstala se mnou.
"Paní, dejte mi ruku," žadonil jsem,
"Nechte mě zůstat po vašem boku."
"Měj víru a věř ve mne,"
řekla a naplnila mé srdce životem.
"V počtech není síla
nenech se mýlit.
Ale když mě budeš potřebovat,
buď si jistý, že nebudu daleko."
S těmito slovy se obrátila k odchodu,
A protože jsem nevěděl co říct
Stál jsem a díval se, dokud
její černý plášť nezmizel.
Mé trápení teď není lehčí,
ale nyní už vím, že nejsem sám.
Vždycky naleznu novou odvahu,
když pomyslím na ten větrný den.
A pokud jednoho dne přijde k Tobě,
pij zhluboka z jejích moudrých slov.
Načerpej z ní odvahu
jako svoji odměnu
a pozdravuj ji ode mne.
