•12•

298 21 6
                                    

Sedne si zpět vedle mě na postel a přemýšlí.Chvíli je mezi námi ticho,ale ne takové to trapné ticho,ale to přijemné ticho na přemýšlení.,,Žačni ty"!:Vykřikneme najednou oba do hrobového ticha.,,Já-já",,Začnu":Řeknu už trochu odhodlaně.Možná to navenek vypadá že jsem odhodlaná,ale uvnitř bych teď nejradši někam utekla,ale vím že si to v tuto chvíli nemůžu dovolit.Tak jo,jdu na to.,,No,já,ty,youtube všechno...",,pomaleji "Zhluboka se nadechnu a vydechnu.,,Musím zjistit co k tobě cítím.Musím zjistit,jak ti věřit.Ty to možná nevíš,ale prožila jsem si toho na svůj věk hodně.Když si budu jistá,že ti můžu věřit,řeknu ti tu poslední a nejdůležitější věc z toho,co ti teď říkám.":Jsem překvapená,že jsem to tak rychle řekla a ke všemu bez jediného zakoktání.Z jedné stránky vypadá překvapeně,z druhé vypadá tak,jako by to už veděl nebo jako kdyby něco takového čekal...

,,Dobre,já-no".,,To je v pohodě,já vím že je toho hodně...",,Chcel som ti povedať len jednu vec".Tentokrát mě chytí za obě ruce.Podívám se na naše spojené ruce.Vypadají jako by do sebe zapadaly,navždy...,,Neviem čo je mezi nami....Neviem či sme kamaráti....Viem len jedno....Z mojej strany je to niečo viac."Obejmu ho,protože mi začínají téct slzy a nechci aby mě viděl brečet.On mi tady právě asi vyznal lásku a já mu ani nedokážu říct co k němu cítím?Nezmůžu se ani na jedno jediné slovo?Ne.Musí to vypadat trapně i komicky...Možná vás to nepřekvapí,ale v blízkosti něj jsem se nikdy necítila trapně...Zaleží na pohledu toho,kdo by tohle sledoval.

,,Nevím co na to říct".,,Poskytnem ti čokoliv,len bud v pohodě".,,Čas,chce to čas."Sam se zvedne z postele a kráčí ke dveřím.Když už si myslím že je pryč,vykoukne ještě jednou zpoza dveří jeho hlava.,,Ver mi".A je zase pryč.,,Budu":řeknu,i když mou odpověď nejspíš ani neslyšel.

Myslela jsem,že ho trápí něco víc,teda ne že by tohle nebyl závažný problém,ale myslela jsem že nedej bůh třeba zjistil kdo jsem nebo něco jiného.Ale jak by mohl?Mohl.Je chytrý a dokáže si to zjistit.Já jsem prostě jen blbá,je na čase se odhalit.Nevím jak,nevím proč a nevím ani kdy.Vím,že už mi tohle lhaní svým blízkým ubližuje.Nejhorší je na tom to,že ubližuju jim i sobě.Ani nevíte,jak chci tohle všechno ukončit.Být v klidu,život bez stresu by byl pohádka,ale život bohužel pohádka není.

Znám své kamarády hodně dobře,ale ještě nikdy jsem se nedostala do situace,abych jim musela říct že jim celé ty tři roky lžu.Nevím jak zareagují,ani to nemám odkud vědět.Třeba se naštvou a nebudou se mnou chtít už nikdy promluvit.To se může stát taky.Buzdou naštvaní právem,a můžu za to jenom já.Kašlu na to...

Mamka s tátou už jsou doma z pracovní cesty a já se potřebuju sejít s Lilou.Nebyly jsme spolu venku ani nepamatuju.Sejdu do dolního patra a řeknu Samově mamce že už musím domů a ať řekne Samovi aby mi napsal.Byla sice skleslá,ale jinak to vzala celkem v pohodě.

Takže teď už přicházím domů a jdu rovnou do obýváku.Čeká tam na mě mamka a táta je asi nahoře ve svém pracovním pokoji.,,Ahoj".,,Čau,měla by sis přečíst komentáře na tvém posledním videu".Odkdy kouká na můj youtube kanál?Mamka na takové věci není,muselo se něco stát,něco je špatně.Se zvedavostí i obavami vybíhám nahorů rovnou do svého pokoje.

Rozepnu svou tašku a notebook a vyndám ho na stůl.Zapíná se...Ach jo.Nervozně chodím sem a tam po pokoji.,,No konečně"!Přichází miliony oznámení z youtubu,především komentáře.Někdy se až divím,že se mi ten komp nerozbil nebo třeba nezasekl.Najedu na poslední video...První věc,co mě vystraší je počet odběratelů.99 567 054.Páni,asi jsem jiná.Co by za tohle daly ostatní youtuberky...Jenže já?Já se spíš bojím sama sebe a toho co vůbec dělám.

Komentáře typu ,,co bude za 100 k přehlížím.No,i když je pravda že jich přehlížím opravdu hodně.,,Máš kluka"?přehlížím také.Nechci aby mi youtube zasahoval do soukromého života.Youtube mi už ničí zdraví,ale soukromí si vzít nenechám.Pak nějáké ty závistivé komentáře nebo hejty,hatery nemám ráda,ale nemám zapotřebí mazat jim jejich názory,každý má svůj názor a já mu ho nechci ani nebudu brát.

Tak nějak si ten youtube procházím ještě asi hodinu,a pak natočím takové krátké třiceti sekundové video s názvem přestávka.Potřebuju si trochu odpočinout a tohle mi určitě neuškodí.Poslední dobou jsem hodně unavená a bojím se,že přehlédnu třeba nějakou tu chybu a to by mě mohlo stát celkem dost.Celkem smutný,že sobotu trávím u počítače.No,alespoň nemáme žadné úkoly a já si můžu konečně oddychnout.Za tu dobu se toho stalo celkem dost a já si to potřebuju urovnat.Je nejvyšší čas,popřemýšlet mém údajném plánu co udělám.

Dneska ani moc nemám hlad,takže večeři vynechám.Jdu do sprchy a přemýšlím,bohužel jsem tak vystresováná,že nedokážu vůbec na něco efektivně myslet,na tož vymyslet nějaký můj plán.Převléknu se do legín a volného trička.Jsem unavená a nechce se mi vůbec nic dělat.

The Youtube Crush FF/CZKde žijí příběhy. Začni objevovat