Prolog

34 7 6
                                    

Stála v davu zaujatých lidí a potutelně se usmívala.  Sledovala, jak jednomu ze dvou mužů trhali a odřezávali křídla. Onen mučený muž křičel víc, než tucet koček, když jim šlápnete na ocas. Na tvářích některých lidí v davu bylo vidět potěšení. Ona si to užívala s nimi. Užívala si bolest ostatních. Milovala se na ni dívat nebo jim ji dokonce způsobovat.
Když se mužům v rudých kápích podařilo spoutanému muži uřezat modrá křídla, přišel další muž, v rukou držící nádobu s rozpáleným olovem. Jeden z prvních mužů držel spoutanci hlavu a tahal mu ji dozadu, zatímco třetí muž mu lil tekutý kov na čelo.
Mučedník začal řvát tak moc, až to některým lidem doslova rvalo uši. Přeci jen řev draka je ohlušující. Obzvláště, když jde o mučené a týrané zvíře v nebezpečí. Olovo mu doslova propalovalo obličej. Onen napůl drak cítil, jak se mu pomalu vypařují oči z důlků. Byla to pro něj větší bolest, než jakou doposud zažil.
Druhý svázaný poloviční drak byl pomalu drcen v okovech. Celé tělo omotané ocelovými řetězy, které se pomalu stahovaly a drtily všechny jeho kosti. Když slyšel, jak jeho bratr křičí bolestí, musel křičet s ním. Co jiného by měl v téhle situaci dělat? 

Oba dva si v tuto chvíli přáli zemřít. Netušili, proč to lidé vlastně dělají. Proč zabíjejí Dragõesmeios. Proč je tak nenávidí?

Parisha, schovaná pod černou kápi a mezi davem, je s potěšením pozorovala. Těšila se, až se jí další Dragõesmeio dostane pod ránu. Až mu bude moci utrhat křídla, odřezat ocas a vysát z jeho mrtvého těla jeho životní sílu. Je sedmá v pořadí, takže se jí jakákoliv příležitost k nabrání další sílí velice zamlouvala. Při pomyšlení na tu ohromnou sílu, skrývající se v jádru každého Dragõesmeie, se jí podlamovala slastí kolena. Její mysl temněla a oči podivně zazářily.

Po další půl hodině se na náměstí na stromě pohupovaly další dvě bezvládné, umučené, zohyzděné mrtvoly. Bez hlav, které byly provazy připevněny k jejich levým kotníkům, s hlubokými ranami na lopatkách a na kříži, které značily, že na nich kdysi byly připevněny majestátní křídla a ladně se vlnící ocas. Na prstech u nohou i rukou byly odtrhané jejich drápy, které měly zabodané všude na citlivých místech. Jedna z nových mrtvol měla rozleptaný obličej, druhá pohmožděné, rozdrcené tělo. Takových těl tu na tomto stromu vysely desítky. Spousta z nich v rozkladu. Některé jen pár dní staré. 

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 25, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Confirmed by blood [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat