Five

362 14 5
                                    

Znáte ten pocit,když si sednete k počítači s tím,že napíšete další část vašeho příběhu,pak jen položíte prsty na klávesnici a napíšete jen název části?Já to mám docela často -.-"

2 MONTHS LATER

Luke se ke mně chová o dost mileji,než kdy dřív.Nosí mi růže a různé dárky.Dozvěděla jsem se,že Luke hraje i na kytaru a umí to vážně dobře.

Luke je teď v ložnici a prý tam nemám chodit,dokud mě nezavolá.Žeby něco chystal?

Popravdě,vždy,když něco chystá,tak mám tak trochu strach,protože nikdy nevíte,co ho může napadnout.

Sem tam,když jsem procházela kolem naší ložnice,jsem slyšela Lukův zpěv,nebo jeho nadávky,když mu něco nešlo.

Když mě Luke zavolal,tak jsem šla za ním do ložnice.Seděl na posteli a v klíně měl kytaru.Hlavou mi pokynul,ať si sednu do křesla naproti posteli.

"Něco jsem si pro tebe připravil.."řekl trochu nervózně a přejel po strunách kytary.

"Mám se bát?"tiše jsem se zasmála,ale podle jeho výrazu jsem usoudila,že teď není dobrý nápad se smát.Uvelebila jsem se v křesle a sledovala ho."Promiň,už můžeš"

Luke začal hrát na kytaru a po chvilce začal i zpívat :

Lidé říkají, že bychom neměli být spolu.
Jsme příliš mladí, abychom věděli, co to znamená navždy.

Ale já jim říkám, že neví, o čem mluví.

Protože naše láska jenom sílí.
A já už nechci dál čekat.
Chci prostě světu říct, že jsi má dívka!

Oni neví o věcech, které děláme.
Oni neví, že tě miluju.
Ale vsadím se, že kdyby to věděli,
  tak by na nás žárlili.
Oni neví o těch nocích...
Oni neví, že jsem čekal celý život,
jenom abych našel lásku, kterou opravdu cítím.
Zlato, oni o nás nevědí...

Jenom  jeden tvůj dotek a uvěřil jsem!

Každý tvůj polibek je o něco sladší.

Oni neví,jak vyjímečná jsi...

Oni neví,co jsi provedla mému srdci...

Můžou si říkat co chtěj,protože o nás nevědí...

Oni neví,co děláme nejlépe.

Je to jen mezi tebou a mnou,je to naše malé tajemnství.

Zlato,oni o nás nevědí..

Luke zpíval krásně a mě to vehnalo slzy do očí.


"Panebože,to je nádhera.."zašeptala jsem a začala mrkat,aby mi slzy netekly po tvářích.

"Opravdu?uhm..líbí se ti to?"zeptal se s růžovýma tvářema a podrbal se na zátylku.

Jen jsem kývla a sedla jsem mu na klín."Ano,je to dokonalé..".

Luke mě objal a já nevěděla,co mám dělat.Tak jsem ho taky objala a hladila ho po zádech do té doby,než mu začal zvonit mobil.

Luke to neochotně vzal a hned začal křičet na osobu na druhé straně telefonu,jenže pak Luke zvážněl a odešel k sobě do pracovny.

Zvědavost mi nedala a a já šla poslouchat za dveře.

Luke křičel,hodně křičel a nadával.Když jsem slyšela kroky ke dveřím,rychle jsem se oddálila a šla jakože z ložnice.

"Musím jít,nečekej mě s večeří."řekl a bral si zbraň ze skříňky.

"Cože?Co se děje?"byla jsem zmatená.

"To je jedno,ty zůstaň tady a v bezpečí,jasný?"mračil se na mě ,pak mě políbíl a pak běžel do garáže k autu.

Musím zjistit,co se stalo...

--------------------------------

Kdo ví,z jaké písničky je text a od jaké skupiny? :D

I love you <3






Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 19, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Mafiánova hračka.Kde žijí příběhy. Začni objevovat