perfect. // h.s.

one.

b e v e r l e y

Poslední dny mi nebylo dobře. Nevěděla jsem, co se mnou je. Harry o tom vůbec nevěděl, chodil do práce a odpoledne jsem se k tomu nikdy nějak nedostala. Měla jsem podezření že jsem těhotná, ale nebyla jsem si jistá. Přeci jen, antikoncepci jsem nebrala, ale s Harrym jsme si dávali pozor. Dneska už mu to musím říct. Rozhodla jsem se, že udělám nějakou dobrou večeři a pak mu to řeknu. Udělala jsem jeho oblíbeného lososa s brambory. Asi deset minut po té, co jsem to dodělala jsem slyšela klapnutí dveří. "Mhhh, tady to voní." Houkl do bytu. Usmála jsem se a šla za ním. Když si mě všiml usmál se a dlouze mě políbil. "Ahoj lásko."
"Ahoj" Šeptla jsem a zaculila jsem se. "Tvůj oblíbený losos."

"Tak jdeme, mám hroznej hlad." Vzal mě do náruče a nesl do kuchyně. Zasmála jsem se a udělala mu znaménko na krku.

Posadil mě ke stolu a sedl si naproti.

"Tak dobrou chuť."

"Taky přeju." Usmála jsem se a začala jíst.
V půlce jídla se mi ale začalo dělat nevolno, tak jsem talíř odsunula a zhluboka se nadechla a vydechla.
"Co se děje? Není ti dobře?" Harry vstal, přešel ke mně a posadil mě na stůl.
"Jo, vlastně, moc ne." Vydechla jsem, obmotala jsem mu ruce okolo krku, dala hlavu na jeho hruď a poslouchala jeho srdíčko.
"Chceš odnést do postele?" Políbil mě do vlasů a hladil po zádech. Měl o mě vždycky takovou starost.
"Ne, vlastně s tebou musím o něčem mluvit." Zamumlala jsem do jeho hrudi. Všimla jsem si mírného zamračení a toho, jak celý ztuhl. Dělal to vždycky, když jsem s ním potřebovala vážně mluvit. Vysvětloval mi, že je to proto, že se bojí, že mě ztratí.
"No, tak povídej. Co se děje?" Mohla jsem slyšet nervozitu v jeho hlase.

"Jde o to, že.. Poslední dny mi není moc dobře, mám ranní nevolnosti. Nevím o co jde, jen se bojím, že jsem možná." Zhluboka jsem se nadechla a řekla to. "Možná těhotná."
Harry se na mě podíval a já se kousla do rtu.

"Těhotná?" Usmál se a mně jakoby spadl kámen ze srdce. Věděla jsem, že by mě nikdy neopustil nebo by se mnou miminko nechtěl, ale bála jsem se, že je brzo.

Po mém přikývnutí mě políbil a pohladil mě po tváři. "Zítra koupím test, a pozítří zajdeme k doktorovi. Když budeš těhotná, i když ne. V prvním případě se ujistíme jestli test nelže a v druhém chci vědět, co s mou princeznou teda je." Usmála jsem se a pevně ho objala.

"Miluju tě."

"Já tebe Beverley." Zašeptal mi do ucha a mně po celém těle naskákala husina. Milovala jsem ho, tak strašně moc. Už skoro 9 let.

Tu noc jsem nemohla usnout, takže se mnou byl Harry vzhůru, i když musel další den do práce. Prohlíželi jsme si naše fotoalba, měli jsme tam tak staré fotky, měli jsme tam dokonce fotky i jako miminka, na některých nám nebyl ani rok.

A v teple Harryho objetí, a s myšlenkou na nás jako děti, jsem ve tři ráno konečně usnula.