Fake Fiancée // h.s. (CZECH TRANSLATION)

TWENTY-NINE - Deathbeds

„That little kiss you stole, it held my heart and soul. And I like a deer in the headlights I meet my fate. Don't try to fight the storm, you'll tumble overboard, tides will bring me back to you." – Bring Me The Horizon

Andie

Nikdy jsem neměla potřebu mít někoho tak blízko jako teď. Bylo divné, jak jedna malá pusinka se tak rychle zvrtla. Harryho jazyk se dožadoval mých rtů, aby se otevřely a zasténání spojené se zavrčením opustilo mé rty. Zasténal nad mým zoufalstvím, než mi pomohl posadit se na něj obkročmo. Udělala jsem to tak naléhavě.

Jeho steny byly jedinou věcí, co bylo slyšet na tichém místě, ale nebylo nic jiného, co bych chtěla radši slyšet. Jeho dech byl proti mému uchu horký, když si užíval pocit mých přírazů na jeho bocích. Otevřela jsem oči, abych se na něj podívala.

Intenzivně na mě zíral, jeho zelené oči se nořily do mých s potřebou. A pak jsem byla svědkem něčemu, co jsem si jistá, že nikdy nezapomenu. Když se naše oči setkaly, jeho jistě ale pomalu zčernaly. A pak jsme byli naopak. Jeho tělo bylo na mém, přičemž se jeho rty rychle pohybovaly na mém krku, rychlý sten unikl z mých rtů. Už jsem nebyla schopná sténat, mohla jsem cítit, jak se mi převracely oči, když tiskl ruku na mé prso a druhou roztrhl mou košili.

Překvapivě, i když bylo chladno, mé tělo bylo teplé. Příliš teplé. Frustrovaně zavrčel, když nemohl rozepnout můj zip, a využila jsem téhle šance, abych se trochu odtáhla a podívala se do jeho očí.

„Harry," zašeptala jsem, „Nemůžeme... ne tady."

Jeho oči pořád jiskřily vášní. Neodpověděl, místo toho se jeho oči přesunuly k mým rtům, jako by neposlouchal to, co jsem říkala a znovu zaútočil na mé rty. Tentokrát pomaleji. A znovu jsem byla rozehřátá pod jeho doteky. Tentokrát byl pomalejší a mohla jsem cítit, jak se jeho rty třásly. Chlad nás konečně dostihl.

„Je mi zima, Harry. Opravdu bychom se měli vrátit do hotelu," zkusila jsem to znovu mezi polibky. Tentokrát zavrčel a odtáhl se.

„Fajn," zaskuhral a vstal z trávy. Podal mi ruku, chytila jsem se jí, takže mi mohl pomoct nahoru. Na rtech mu narostl malý úsměv.

„Co?" zeptala jsem se.

„Že jsi taková dávačka sedativ, až se dostaneme na hotel, musíš mi koupit víno," řekl, když jsme se vraceli k té zdi. „Dobře?"

„Fajn," řekla jsem stejným tónem, jakým on mluvil se mnou. Trochu jsem doufala, že bychom mluvili o tom, co se stalo, chci říct, co jsme teď byli?

Nebyla jsem dostatečně statečná, abych se zeptala.

Cesta zpátky na hotel byla trapná. Přiznávali jsme naše city, a co se tam stalo, nemyslím, že jsme měli žaludek na to myslet. Jedna věc byla, že jsem se nemohla dočkat, až se přes to dostaneme a rozhodneme se, kde zůstaneme.

Dívala jsem se z okýnka, když jsem si všimla, že se Harryho iPhone rozsvítil. Obdržel zprávu od Talie:

Talia<3: Chybíš mi zlato! Nemůžu se dočkat až si zopakujeme pondělní noc... pořád kolem sebe cítím tvoje paže.

A s tím mi klesla nálada. Pondělní noc, to znamenalo před dvěma noci. Než jsme přijeli sem. Harry byl s ní. Spal s ní. Sjela jsem na sedadle. Harry se na mě podíval, když jsme zastavili na semaforech. Skoro ve všech domech byly světýlka. Tohle místo bylo krásné.

„Jsi v pořádku?" zeptal se zvědavě, jeho oči vypadaly světlejší díky všem těm světýlkům.

Neopovažovala jsem se na něj podívat.