Černé peří

√2

,,Ale teď vážně, co jsi zač?"že bych dostala zase strach? Ono tohle bylo opravdu trochu divné. Chňapla jsem po jeho ruce ale nepovedlo se mi jí stiknout. Jakoby neexistovala! Couvla jsem a koukla Adrienovi tazavým pohledem do obličeje. Sakra, je fakt vysokej!

,,Byl jsem model."koutky mu cukaly, když sledovat, jak se snažím mu potřast rukou. Nedivím se mu, muselo to vypadat komicky.

,,Byl?"to ho jako ta agentura vykopla přímo z focení a zapomněli mu sundat kostým? Proto má ta křídla? Nad mou otázkou jen pokrčil rameny a dal ruce do kapes. Nechtělo se mu o tom mluvit, ale já to z něj chtěla vydolovat. Natáhla jsem ruku a zatáhla za černé křídlo.

,,Au! Co si myslíš, že děláš!?"ucuknul. T-ty křídla... Já se jich dotkla? A navíc...

,,J-jsou pravá...?"

,,Ts, jasněže!"pořád se tvářil ublíženě. Co je toto za pokémona? Spíš co je to za prank?

,,Už teď tě mám plný zuby..."sykl a odvrátil ode mě obličej. C-co? Ruku jsem stáhla.

,,Jak už teď? Bylo, ehm.. Zajímavé tě poznat, ale teď vypal! Jak ses sem vůbec dostal! Tohle je vloupání!"ukázala jsem na poklop, co vedl ven z mého pokoje. Blonďák si povzdychl a složil křídla, jako když kočka sklopí ouška.

,,To nejde, od teď tady s tebou budu muset tvrdnout, být s tebou na každým kroku a chránit tě... Tak to ten staroch říkal?"v zamyšlení se koukl ke stropu.

,,Heheh! Heheheh!"neudržela jsem se. Chytla jsem se za břicho a hlasitě se rozesmála.

,,No ták, kde je skrytá kamera? Nachytals mě okey, co za to chceš? Sušenku? Nebo smradlavej camembert?"ze smíchu mi až tekly slzy. V tom se ke mně blonďák přiblížil a já vystrašeně couvala. Zády jsem narazila na dřevěný sloup, na sucho polkla. B-byl moc blízko! Jeho obličej... Byl moc blízko mýho!  Dech se mi zrychlil, i když jsem se ho snažila zatajit. Srdce, prosím, teď musíš ztichnout!

,,Poslouchej! Byl jsem model a jednouše jsem chcípnul při autonehodě. Ti nahoře mi dali druhou šanci a já tady teď musím šaškovat s tou parádou na zádech a před něčím, neřekli mi čím, tě ochránit! Pak mě zas nechaj žít můj podělanej život modela."po tomhle se narovnal a odešel si znova sednout na sedačku. Pořád v šoku jem se opírala o sloup a vstřebávala informace. Kdyby to neřekl tak rozzuřeně a zoufale, myslela bych si, že je to nějakej vtip.

,,Dones mi něco k pití!"poručil mi jen co dosedl na měkkou sedáčku.

,,Už běžím!" haf!

,,A ten camembert vem s sebou!"