MaTTem & Me [ lovestory ] { DOKONČENO }

#7 ZTRÁTA

Po asi 20 minutách hledání jsem našel úzkej chodník. Šel jsem podél něho ale o minutu jsem se zastavil. Byl jsem vyčerpanej. Zašel jsem trochu z okraje a zapl mobil. Snažil jsem se chytnout signál ale nešlo mi to. Po asi 5 minutách jsem to vzdal a opřel se o strom. Nemohl jsem spát. Ještě aby mě něco sežralo! Jenom jsem se opřel a koukal na Hvězdy. Po 10 minutách jsem se uvědomil a znovu vstal. Snažil jsem se vyjít co najdál od lesa. A vyšel jsem z něho no skončil jsem na nějakém poly . Byl odtamtud výhled na půlku Prahy. Pak jsem chytil signál. Zůstalo mi 5 % takže jsem to musel udělat rychle. Naším bych nezavolal. To by dopadlo. Prostě pak řeknu ze jsem u někoho přespal ale komu zavolat? Skusím někomu kdo byl ve skupině v lese. " Čau . Kde jste? " zakřičel jsem do telefonu. " Všichni doma. " řekl. " Takže jste mě tady nechaly . Vy jste fakt nejvíc. " řekl jsem a tipnul to. Zašel jsem blíže do města ke kraji. Oddech jsem si a pak mi došlo že Mužů zavolat Lauře. " Lauri. Mám málo % baterky a jsem na okraji prahy. Pak ti to vysvětlím ale co teď?

Pohled Lauri ...

"Koukni na hvězdy. Co vidíš? " rychle jsem se zeptala " Jakoby šíp koukací na jednu hvězdu. " řekl a spanykařil. " Otoč se do směru ty hvězdy a bez rovně. Jdu te najít. " řekla jsem. Sebrala si bundu a vybehla tím směrem.

Po 5 minutách. ...

Vidím ho. " Čau. Tak co? " zeptala jsem se. "Jako fakt? Jsem na druhým konci města?! " řekl a zasmal se. " Jo. Dost blbý " zasmala jsem se. " Dost. Teďka už jen dojít domů ale mám to strašně daleko. " řekl a ohlížel se kolem. " Nedaleko je autobusová stanice a víš kde bydlíš ne? " zasmala jsem se. " Jo Vím tam mi to ukaž" řekl a já ho zavedla ke stanici. " Jsou 3 ráno. Vážně? Jak to vysvětlím naším? " řekl když jsme čekaly na bus. " Nevím. Ty něco vymyslýš. Ti věřím. " řekla jsem a on nastupoval. " Dík Moc." do řekl a dveře autobusu ze zavřeli.

Pohled Mattema ...

Sedel jsem v busu a koukal z okna. Jedu domů ve 3 ráno!

Doma ...

Přišel jsem domů ale nikde živé duše. Prohlédl jsem pokoje ale vážně tam nikdo nebyl. Divný!Šel jsem spát.

Ráno ...

Vstal jsem s blbým pocitem. Nemvím proč. Mám takovej pocit že bych měl zavolat našim. Nezvedli to což je mega divný.

Pohled Lauri ...

Vstala jsem dost pozdě a koukla se na mobil. 16 zmeškaných hovorú, 21 správ, a 149 mesengerových správ. " Kurva to jako vážně? " strašne nahlas jsem zakřičela ale máma nikde. Šla jsem jí zavolat ale byla nedostupná. Pro jistotu jsem zavolala tátovy ale ten to nezvedal. Bylo to divný a já nevěděla co dělat. Co teď?!
Fakt jsem neměla žádnej nápad takže jinak řečeno... Jsem v prdeli ?! Jelikož šlo o rodiče neměla jsem koho kdo by mi pomohl je najít. Zavolala jsem MIMI!

Mimi: Čau Lauri. Co je?
L: Mimi rodiče to nezvedaj a nebyly doma dobře dlouho!
Mimi: Možná maj vybitej mobil a já nevím...
L: Vidíš? Pomos mi prosím!
Mimi: Jak? Nemáš tušení kde vůbec by mohli být, Kde šli, nebo vůbec zda jsou v ČR!
L: Máš pravdu! Tak...
Mimi: Tak? Zavolej policiji!
L: Ti mi tak pomůžou ale OK. Dík moc. Čau.
Řekla jsem a típla to.

" halo? Policije?! " řekla jsem s nervóznejším hlasem.
" Ano. Co potřebujete? " promluvil na mě hlas z telefonu.
" Mojí rodiče jsou nezvěstí! " řekla jsem a skoro , SKORO začala brečet. Ale udržela jsem to. " jak pak se jmenujete a kde bydlýte? " zeptali se a já jim vše řekla. Přišli ke mě domů a chtěli abych jim řekla vše co vím což jsem i udělala.

O 2 hodiny ...

Sedím na gauči a přemýšlím o tom co se tady vše děje. Začíná mi přeskakovat nebo mě osud nenávidí?! Po chvylce mě z přemýšlení vytrh zvuk klepání. Bála jsem se. Po tom co se mi stalo jsem si radši sebrala pálku ale zas nemám tušení proč. Radši to nechám být. Šla jsem ke dveřím a když jsem otevřela byl tam Matěj ( Mattem ) . " Hej já tě nechci zabít Lauri! " řekl vyděseně. " Sory " řekla jsem a zasmála se. Pustila jsem ho dovnitř a vše mu řekla. " To mě mrzí! Můžu nějak pomoct?" zeptal se. " Pochybuju! " řekla jsem a otočila se. " Je to marný !" dodala jsem a koukala se celej čas na opačnou stranu od něho. " Až tak ne! Vše se brzo vyřeší! Uvidíš! " řekl a otočil mi hlavu zpátky k němu. " Pořád jsem tady já! " zašeptal a dal mi pusu. " Máš pravdu. Musím přestat myslet pořád na to nejhorší! Díki. " řekla jsem a usmála se. " Btw už je pozdě. Nezamešej bus ! Dodala jsem a sebrala mu bundu. " Co já bych si bez tebe počal?! " zasmál se a zavítal dveře. " ach! " vzdichla jsem když zavřel dveře. Sklouzla sem ponich že jsem seděla na zemi a jenom se o ně opírala. " Co já bych si bez Tebe počala " Dodala jsem a sklonila hlavu

Večer ...

Vzpoměla jsem si že o dva dny je škola. Hned jsem si sebrala tešku a koukla na rozvr. Do tašky jsem si strčila učebnice do tašky. Alespoň jsem to nemusela dělat pak na poslední chvíli. Když jsem chtěla jít spát , nemohla jsem usnout. Přemýšlela jsem nad Všeň jiným než nad tím že mám spát protože vstanu pozdě.

Pohled Mattema ...

Dnes mi Laura vše řekla. Bylo mi jí líto. Když jsem přišel domů tak tam akorát došli naši. Bylo pozdě tak jsem šel spát ale nemohl jsem usnout. Koukal jsem do stropu a myslel na to že o dvě dny je škola.

-------------------------------------------------
Díki moc že to čtete. Upozorňuji: Nemám tušení co píšu! 😂 Tohle je jenom úkol od kámošky. Nebudu to psát aktivně. Dík 😍
-------------------------------------------------