,,Tak vítej podruhý u mě v pokoji." usmál se Adam, když otevřel dveře a zavedl tak Tommyho podruhé do svého pokoje v druhém patře domu. ,,Teď máš alespoň šanci si ho prohlídnout pořádně." narážel na situaci, kdy ho po párty opilého nesl přes celý dům a následně ho přes Tommyho protesty zabalil do peřiny a uspal u sebe v posteli. Adam se usadil na kraj velké zmíněné postele, kam by se bez problémů vešli i tři lidi a možná by se i pohodlně vyspali. Tommy chvíli postával u dveří a snažil se zakrýt výraz úžasu, z toho, jak byl Adamův pokoj moderně a hezky vybavený. Poprvé, když tu byl, myslel spíš na jídlo a na to, co se stalo na párty, takže velkou spoustu věcí a nábytku prostě a jednoduše přehlídl. Nakonec se ale otrkal a s lehkostí přiskočil k posteli, aby se na ní mohl vzápětí posadit, stejně jako před ním Adam.
,,Páni. Řeknu ti, že tady by se mi teda líbilo bydlet. Tady si někdo žije." rýpnul si Tommy a sledoval Adamův výraz. Nebál se jeho reakce. Věděl, že Adam bere věci s lehkostí, ale jisté pochybnosti u něj stejně byly.
,,To víš.. Otčím se poslední 2 roky snaží, abych se měl dobře a veřejně si na něj nestěžoval.Tak tohle je jeden z výsledků jeho velkýho snažení." ukázal rukou po pokoji a potom stočil pohled zpět k Tommymu. ,,Zahrajeme si něco, nebo tak?" Tommy radostně přikývl.
Nakonec se rozhodli, že si zahrají jednu ze závodních her na Xboxu a ten, kdo prohraje pak tomu druhému musí splnit úkol. Tommy hrál hru na této konzoli poprvé, přesto se v něm jisté dovednosti z her, když byl malý, dochovaly a jednu chvíli měl Adam, co dělat, aby Tommymu stíhal. V poslední zatáčče nakonec Tommy předvedl ukázkový drift a vyšvihl se tak na první místo v absolutním dosud nahraném skóre hry. Radostně se otočil na Adama a v hlavě už vymýšlel, jaký záludný úkol mu udělí. Nakonec mu do mysli přišlo něco naprosto jiného.
,,Nejen, že jsem vyhrál závod, ale ještě mám celkový nejvyšší skóre! Tak to budou úkoly dva!" zakřenil se Tommy a otočil se celý na Adama, aby mu viděl do očí. ,,Zaprvé.. mi řekni.. proč se ke mě tak chováš? Myslím.. však víš.. mile. Zezačátku tomu tak nebylo." celou dobu se mu Tommy dokázal dívat do očí, což pro něj bylo ještě nedávno něco nepředstavitelného. Prostě jen potřeboval vědět, proč to Adam dělá. Nevěděl ani, jestli jsou kamarádi nebo jen známí. Už mu to nějakou dobu hlavou vrtalo. Nejvíc právě na pouti, kde se k sobě chovali, jako staří dobří přátelé.
,,Už jsem ti to říkal, než si minule utekl. Ale klidně ti to řeknu znovu.. Mám potřebu tě vídat, chránit tě. Mám potřebu vědět, co děláš, jak se máš. Mám pocit, jakobych tě znal celou tu dobu. Něco mě k tobě silně táhne a to se mi.. to se mi prostě ještě nikdy nestalo. Nikoho jsem neměl potřebu vidět jen tak, aniž bych něco nepotřeboval. Jsi prostě speciální." Adam naštěstí nikdy neměl problém s přímou odpovědí, proto se nebál na Tommyho vychrlit všechny jeho nynejší pocity, které v sobě uchovával. ,,Tommy, si v pohodě? Řekl jsem něco špatně?"
,,Polib mě."
,,Cože?!"
,,To je ten druhý úkol. Tam dej mi tu pusu!" Tommy se zamračil nad Adamovou neaktivitou a sám si ho za černou mikinu s kapucí přitáhl k sobě, přesněji na svoje rty. Byl to sice jeho teprve druhý polibek, ale tak nějak tušil, co má asi dělat. Jemně spojil jejich rty v jemném polibku a z toho známého pocitu druhých rtů zavřel oči. Chvíli si jen vychutnával ten slastný pocit a horkost, kterou z Adamových rtů cítil, než se proti nim párkrát lehce pohnul těmi svými. Nakonec se s lehce červenými tvářemi odtáhnul a zahleděl se do země. ,,Jen.. mě potěšilo, co jsi řekl." sklonil hlavu mezi ramena, aby Adam neviděl, jak je rudý.
,,Páni. Tohle jsem teda nečekal. Kde je ten bojácný kluk?" zasmál se Adam a rukou zvedl Tommymu hlavu, kterou měl stále skloněnou k zemi. ,,Člověk se tu bojí zkoušet něco víc, aby ses nelekl a ty tohle." usmál se mile a dlaní ho pohladil po tvářích.
,,Chtěl bys snad dělat něco víc?" zasmál se rovněž Tommy a rukou pohladil tu Adamovu, která stále zůstala na Tommyho hebké neposkvrněné pokožce.
,,Stačí mi tvoje přítomnost, Glitterbaby."
,,Glitterbaby? To je zase co, Adame?!"
,,To je tvoje přezdívka, aby každej věděl, že jsi můj. A nesahal na tebe." mrkl na něj Adam.
,,Já jsem snad tvůj?" usmál se Tommy.
,,Chtěl bys?" položil Adam zásadní otázku, která mohla změnit, podle odpovědi Tommyho, zbytek jejich života. Zprvu se na to chtěl zeptat, až po delší době, kdy si bude jistý, že to Tommy chce taky. Ale Tommyho pusa ho překvapila, že se mu tato situace hodila, jako stvořená k téhle otázce.
------------------
Dneska je to hodně krátké, protože předchozí díl byl zase hodně obsáhlý.
CO SI MYSLÍTE? JAK TOMMY ODPOVÍ? :)
ČTEŠ
Defined by us - CZ (pozastaveno)
FanfictionSummary: Adam Mitchell Lambert se svojí značkou ,,nedosažitelný" prochází střední téměř bez smyslu života. I když je oblíbený a žádaný něco mu stále chybí. Tommy Joe Rattlif je nováček, který přišel na školu nedávno a snaží se začít nový život. Jak...