Nic nás nerozdělí ✅

Kapitola V.

Po zasedání se Riyo Chucho zcela spokojeně schovala za okrajem Senátu. 

Byla to brutální seance s divokými debatami na téma produkce klonů. Každý argument tvrdil, že je to v nejlepším zájmu republiky. 

Mír je pro republiku možnost! 

Ale republika nemůže přežít bez výroby adekvátních vojáků, kteří by nás chránili! 

Byla příliš vyděšená a nepochybně příliš neinformovaná na to, aby vyjádřila svůj vlastní názor.

A proto si nepřála nic jiného než další evakuační cvičení, které by jí mohlo pomoci uniknout z jídelny. 

Poté, co bylo zasedání přerušeno, senátoři se vměšovaly po sálech a zdržovaly se v rozhovoru se svými kolegy. 

Někdy to byly neškodné drby a dohánění. 

Ale při zvláštních příležitostech, kdy ta záležitost byla skutečně důležitá, můžete často...

,,Jak můžete tvrdit, že jste pro republiku, když je jasné, že program financuje Obchodní federace?"

„Musím se opakovat? Podle smlouvy z Naboo, deklarace 56-“

,,To nemá žádný význam pro válečnou funkci! Tohle je jen další…”

Riyo se cítila přemožena hlasy.

 Zdálo se, že všichni mají k té záležitosti hodně co říct. Každou vteřinou intenzita toho stoupala.

 Prakticky objímala zdi, aby se vyhnula konfliktu, aby se vyhnula očnímu kontaktu. 

Přála si znovu najít červenou zbroj, doufala v něco známého, něco uklidňujícího. 

Ale jako by chápala, co bylo dnes v sázce, viděla jen strážce Senátu, jak nečinně přihlížejí scéně před sebou. 

,,Promiňte," řekla. Zopakovala to znovu, když se strážný rozhodl ji ignorovat. 
,,Já... přemýšlela jsem, kde jsou stráže Coruscantu-"

„Ach, ty klony? “ Odfrkne si jedem. 
,,Zdá se, že se ztratili ve své vlastní helmě." Strážní se začali chechtat, zírala na ně a snažila se pochopit co je tady tak vtipného.

,,Ach, nech ji být, Argyusi.Strážný – Jayfon," představil se ten druhý.
,,Pokud si to dobře pamatuji," otočil se k ní a nevšímal si jízlivého pohledu svého kolegy. 
,,Velmi se omlouvám, madam. I za něj, Stráže jsou momentálně někde nasazené takže dnes zabíráme jejich místo"

V jeho očích bylo dál vidět pobavení a oni se neodvážili tuto zábavu šířit, ne pokud na ně zírala tímhle pohledem který naznačoval že jestli to udělají ještě jednou, postará se o to aby čistili maximálně ulice města.

Přesto přikývla aby poděkovala Jayfonovi.

Divila se, kam mohly Rudé stráže jít. 

Chyběli jí.

Je zvláštní myslet i tak hloupě. 

A přesto tu byl pocit, že věci budou v pořádku, když bude cítit jejich přítomnost.

Považovala se za zbabělce, vyhýbala se všemu, co znamenalo být senátorkou, zastáncem demokracie. Ale viděla oheň v očích senátorky Amidaly a nebylo v ní nic, co by odpovídalo stejné intenzitě. 

Uzavření v boji vyměnili rány za argumenty a protiargumenty, skryté urážky smíchané s rétorikou, které se vyrovnali jen zkušení senátoři. 

Riyo byla zděšená, jak byla uchvácena  a zastrašená.

Byla by někdy tak odvážná?