•Love you Evans, love you too Potter•

•Rozsudek McGonagallové a nová holka?•

Další den

Stáli jsme v kabinetu profesorky McGonagallové. Na zdech visely pohyblivé obrazy známých kouzelníků a čarodějek.

Až v této chvíli mi doopravdy došlo, že máme problém. A byl to můj nápad. Kdybych nebyla tak hloupá, nic z toho by se nestalo.

Pevnĕ jsem semkla rty a podívala se na Jamese, který se na mĕ zářivĕ usmál.
,,Neboj zlato, my to zvládneme." špitne potichu a chytne mĕ za ruku.
,,Posaďte se." řekla profesorka McGonagallová vážným hlasem. Pomalu přikývnu a posadím se s Jamesem na starou zaprášenou sedačku. Podívám se mu do očí a ztĕžka polknu. Nejsem zvyklá být v kabinetĕ za trest. Zářivĕ se usmĕje a chytne mou ruku. Vypadá mnohem víc v pohodĕ než se cítí. Cítím tlukot jeho srdce a zrychlený dech. Sklopím pohled a snažím se nemyslet na svůj trest.
,,Takže..." začne profesorka svůj proslov. ,,Doufám, že je Vám jasné, že jste mĕ svým chováním velice sklamali. Čekala jsem od vás víc. Máte být příkladem pro všechny mladší studenty a ne porušovat pravidla jako nĕjací prváci. Tak co s váma?" řekne klidnĕ a začne pomalým krokem přecházet po místnosti.
,,Paní profesorko, moc se omlouvám. Byl to můj nápad. Mĕla jsem se zachovat víc dospĕle." dodám a po tváři se mi rozlil proud slz. Nikdy jsem neumĕla držet své emoce na uzdĕ. James se přiklonil ke mĕ a začal mĕ uklidňovat. Pak se vzchopil a začal mluvit.
,,Paní profesorko, Sirius se zachoval jako hovado..." ,,Pane Pottere, nechte si tyhle výrazy." okřikla ho profesorka a pokynula mu, aby pokračoval. ,,Pardon, ale je to pravda. Kdybychom pro nĕj s Lily nezašli, nevím, jak by tk dopadlo." dodal a lehce se na profesorku usmál. Profesorka se ale zeptala na vĕtu, kterou jsem nikdy nechtĕla slyšet.
,,A co tam vlastnĕ pan Black dĕlal?" zeptala se a nahodila tázavý výraz.
,,No on tam...On tam nakupoval dárky k Vánocům." dořekl rychle James a začal si okusovat nehty na pravé ruce.
,,Opravdu? Dárky? Pan Black?" snažila se nahodit vážný tón, ale ztĕží potlačovala smích.
,,Ano, Sirius je velice společensky založený človĕk, každoročnĕ nakupuje dárky. Vloni mi dal novou šálu a..." ,,To stačí pane Pottere." řekne se smíchem McGonagallová. Pravda totiž byla taková, že jediné, co Sirius nĕkomu kdy dal byla pořádná nakládačka. Na to byl fakt expert. Lehce přikývnu a nasadím nevinný výraz.
,,Co mám s vámi dĕlat. Pro tentokrát vám to projde, ale příště s váma žádné slitování mít nebudu." odpovĕdĕla a v podobĕ mourovaté kočky se vypařila.
,,Myslíš, že nám to fakt sežrala?" zasmál se James a laškovnĕ zamrkal.
,,To sotva. Spíš už od nás chtĕla mít konečnĕ pokoj." ušklíbla jsem se a vĕnovala mu dlouhý polibek.

Ze staré šatní skřínĕ jsem vytáhla mĕkký ručník a čisté pyžamo. Vyšla jsem z ložnice a po točitých schodech sešla do společenky. Nebyla jsem však sama. Tmavovlasá dívka sedící na křesle se otočila.
,,Kate." hlesla jsem a vyrazila k ní. Sedla jsem si na koberec před ní a podívala se jí do očí. Mĕla je zarudlé a opuchlé pláčem. Podala jsem jí ruku a tiše si povzdechla. Siriuse jsem od večera nevidĕla.
,,Lily, já - vzlyk - já ho miluju!" zavzlykala Kate.
,,Já vím zlato. Mám s ním promluvit?" zeptala jsem se opatrnĕ a rozhlédla se po společence. Nĕkdo scházel ze schodů. Černé havranní vlasy svázané do malého culíčku, a temné tmavé oči. Pomalu kráčel po schodech a oči upíral na vzlykající Kate. Vstala jsem a podívala se na Kate. Lehce kývla a tak jsem sebrala ze zemĕ svůj ručník a pyžmo a vydala se do koupelny prefektů, kde na mĕ čekal James.

KATE
,,Siriusi..." ,,Ne, poslouchej nejdřív mĕ." rozkázal a já poslechla. ,,Kate, omlouvám se. Choval jsem se jako dobytek a je v pořádku pokud řekneš, že už se mnou nechceš nic mít." dořekl a podíval se na špičky svých bot.
,,Ublížil si mi. Víš jak moc jsi mi kurva ublížil? NENÁVIDÍM TĚ ZA TO! Jak jsi mi to mohl udělat?" vzlykám jak malé dítě. Utírám si oči, které mám černé od rozmazané řasenky.