Moje kamarádka -MagnusBane- měla takový nápad začít psát románové jednodílovky (ještě s tím nezačala), tak jsem si řekla, že taky jednu napíšu. Tak tady je:
"Doue ano," zamumlám ještě v polospánku, jelikož na sobě cítím (doplňte si jméno, které chcete) oči. "To mělo znamenat co?" řekne se znatelným pobavením znějícím v jeho hlase. "Dobré ráno," zopakuji to tentokrát už zřetelněji a pomalu otevírám oči. "Jak dlouho jsi vzhůru?" "Jen chvilku." "Proč jsi mě nevzbudil?" "Jsi roztomilá, když spíš," on je tak sladký, ale "Co je roztomilého na holce, která vypadá jako v bezvědomí, od otevřené pusy jí teče slina a má naprosto rozcuchané vlasy?" "To, že je to moje holka a ten rozcuch je náhodou pěkně sexy." Fajn teďka lže, je to lhář, ale naprosto okouzlující a odzbrojující lhář, takže mu to pro tentokrát prominu a zrudnu jako rajče. Abych skryla své rozpaky vyletím zpod peřiny, vtisknu mu letmý polibek na rty, vyhrknu: "Jdu udělat snídani," a už jsem pryč.
Když jsem tohle četla jedné svojí kamarádce, tak řekla (cituji): "Nesnáším takovýhle klišé... ...já bych mu na to řekla: Takže jednou se neodlíčím a už jsem roztomilá?!" Nemám já to úžasnou kamarádku? No aspoň se nenudím, že anet_anisekk?
ČTEŠ
Oneshots-nonfiction
Ngẫu nhiênTady budu psát 'příhody' z mého života mé nápady a myšlenky. Většinou to bude vše vytvořené v mé hlavě.