29. března {2017}

36 10 1
                                    

Nela

Ája je bohužel stále nemocná, tak jsem tu zas jen já.

První hodinu byla angličtina. Psalo se na slovíčka, já dostala dvě dvojky. Ale Sochna usoudila, že by to byla až příliš klidná hodina, a tak když jsem překládala větu " žijí tam jen potomci britských vojáků" řekla že bych určitě nějáké ty vojáky ocenila. Nó měla jsem chuť jí říct, že by mi nevadily ani vojačky...radši jsem držela hubu.

Pak následoval sloh. Četli jsme úvahy, jež byly za úkol. Z nějákého neznámého důvodu jsem dostala jedna podtržená (psala jsem to v 10 večer asi čtvrt hodiny...ale pst).

Pak byl zemák. Psali jsme písemku, která byla předem naplánovaná. Pak jsme probírali látku. Jenže jsme psali znovu, na to co jsme dělali tu hodinu...

O příroďáku jsme psali na oběhovou soustavu. To bylo celkem v pohodě.

O dějáku nečekaně zkoušel. Vždy zkouší dva, a vybírá je tím, že hází kostkou... Padla 9...což mi málem přivodilo infarkt, jelikož jsem 6.

O těláku Jarka málem zemřela, protože si ještě minulou hodinu narazila břicho, a fakt jí to bolelo. Jenže když to řekla učitelce, tak jí bylo oznámeno, že je to tím, jak je hubená.

Před jídelnou se ty krávy bavily o tom, jak nám třem nejde sport. -_-

Poučení dne: pokud chcete někoho pomlouvat za zády, tak to nedělejte, když stojí za vámi. Ne, opravdu nejsem hluchá...

Btw zítra ráno jdu k zubaři, protože mi jeden zub furt neroste, takže nevím jak to bude s deníkem, ale Ája už by měla přijít.

Deníček retardů: definice autismuKde žijí příběhy. Začni objevovat