Krutá realita (DOKONČENO)

Trochu divný, nemyslíš?

Čekala jsem na zastávce a přemýšlela jsem o té osobě. Chris ji asi chce, když říkal, že je hezká, ale určitě si našel zase nějakou holku na pár dní.

,,Ahoj" objevil se Chris a stoupl si vedle mě.

,,Hm...ahoj" vůbec jsem si ho nevšímala, pořád jsem musela myslet na tu osobu a projížděla jsem si v hlavě každého v naší škole...

,,Jak se máš?" vůbec se na mě nekoukl a koukal se před sebe. Nedává mi to smysl...neříkám, že bych nebyla ráda, ale je to na něj neobvyklý.

,,Hm dobře, ty?" taky jsem se koukala před sebe a uvědomovala jsem si jak divný je nás rozhovor.

,,Ehm...ujde" odpověděl a měla jsem pocit, že chce ještě něco říct. Ježiši Tori...co by ti ještě řekl? Než jsem chtěla něco říct tak mě přeskočil.

,,Nechtěla bys někam zajít?" zeptal se a kouknul se na mě s nejistou. Myslela, jsem že chce tu holku. Hm...je to těžký, ale nějak musím vybít ten čas, protože fakt nemám v úmyslu být doma s tou Gabrielou.

,,Dobře" usmála jsem se a on se na mě kouknul jestli to myslím vážně.

,,Co je?" bylo to divný, když se na mě takhle dlouho koukal.

,,Nee..nic..jenom myslíš to vážně?" zeptal se ještě, aby se ujistil. Ne nemyslím to vážně ty idiote...jen jsem se na něj usmála a on mi úsměv oplatil.

,,Vyzvednu tě v 6" lišácky se na mě usmál. Takového Chrise jsem ještě nikdy neviděla. Docela se začínám bát.

Celou cestu autobusem jsme mlčeli a po vystoupení z busu jsme se rozloučili. Už teď jsem měla šatny pocit. Ale ten pocit se zhoršil, když jsem u dveří viděla tu blondýnu.
,,Aaa ahoj Tori" usmála se na mě, ale já ji usměv neoplatila.
,,Já jsem pro tebe Victoria" zavraždila jsem ji pohledem. I když nemám ráda, když mi říkají Victoria, ale ona si nezaslouží, aby mi říkala Tori. Namířila jsem hned do pokoje a za sebou jsem zamkla. Odhodila jsem tašku do rohu pokoje a sedla jsem si na postel. ,,Proč se cítím jinak než bych chtěla?" Řekla jsem si pro sebe. Zabořila jsem obličej do polštáře a začala do něj křičet-je to uklidňující.

Nakonec jsem usla a objevila jsem se ve svém zámku. Stála sem na stupínku a okolo mě mě měřila víla. ,,Bude to váš velký den, princezno" řekla mi s úsměvem. ,,O čem to mluvíte?" Zeptala jsem se. ,,Máte sraz s mladým princem Christianem, jasnosti" pousmála se a měřila mi pas.

Další díl je dokončeno! Já bych ráda pokračovala dál, ale...musím teď jít do mučírny (škola😣), kde není vůbec wifi😂 Takže to ukončuju už teď. Doufám, že vám to nevadí.
Moc vám děkuju za like i koment a přeju vám krásný den ( tak doufám, že ho budete mít lepší než já 😂 )