MaTTem & Me [ lovestory ] { DOKONČENO }

#9 KUBA?!

V nemocnici ...

Vešel jsem do jejího pokoje a videl jsem jí jak tam sedí. Bez pohnutí. Najednou na mě koukla a rozzářila se. " Ahoj !" Řekla. " Ahoj Lauri!" řekl jsem a přišel k ní. " Vzpoměla jsem si na 2 věci.!" koukla se na mě. " Na ten kamion v deždi a vraha v našem domě." řekla. " Vážně?! To je skvělí!" řekl jsem a objal jí. Skvělí zas nebylo nejlepší slovo pro vyjádření co se tehdy stalo ale byl jsem strašně moc šťastnéj že si vzpomněla.

Pohled Lauri ....

Vše jsem mu řekla. Objal mě no mě se chtělo brečet. Jakto že to bere tak dobře. Já chci vědet co se stalo! " Proč?! " zeptala jsem se ho. " Co Proč?! " koukl mi nechápavě do očí. " Proč to bereš tak dobře?! Nic si nepamatuju a z půlky tě teď pořádne ani neznám" řekla jsem a začala brečet. " Protože jsi to pořád ty a nezměníš se. Znám tě a vím že si vše pamatuješ. Jen si vzpomenout!" řekl mi a koukl se mi tím svím pohledem do očí. " Jsem tady s tebou! " pošeptal mi a dal mi pusu! "Děkuju! Bez tebe nejsem nic!" řekla jsem " Neděkuj mi! " řekl a zasmál se. " Kdy tě propustí? " zeptal se mě. " Prej zítra ." řekla jsem a zasmála jsem se. " Jo a víš o tom že uz je škola že?" zeptal se s ůšklebem. " To už?!" zhrozila jsem se. " Jo." zasmál se. " Kde chodím na školu?! " zeptala jsem se viděšeně. " Já nevím " zasmál se. " Jsem v píči co? " zasmála jsem se. " Tak nějak. " doplnil.

Druhej den ( Sobota ) ...

Konečně jsem přijela domů. A mám tady i rodiče jenom šli za babčou. Matěj mi říkal že prej byly tehdy dlouho nezvěstný a kvůli tomu jsem skončila takhle. Ležím na postely s obvázanou nohou. Skoro nemůžu chodit ale do školy příště prej musím. To bude zase muka. Alespoň myslím. Nevím jaký to tam bylo. A asi to ani vědět nechci. Najednou mi zazvoní Mobil. " Halo?" zeptal se jelikož nemám tucha kdo to je. " Čau. Tady Kuba. "

Já: Kdo?
Kuba: Tvůj spolužák Kuba. Co se stalo? Stratilas paměť? zasmál se
Já: Jo! Skoro jsem umřela!
Kuba: Cože?! A jsi doma?
Já: Jo.
Kuba: Jdu za tebou!
Já: Oka. Tak čau.
Kuba: jsem tam za 5 minut. Čau.

Pak jsem to típla. Doufám že mi Kuba vše vysvětlí.

O 5 minut ...

Zazvonil zvonek a já šla otevřít.
" No čau! " řekl a vtrhnul dovnitř. " Ehm... Ahoj? " nechápavě jsem na něj koukla jako na debila. " Tak ti jdu vše říct. " řekl " Oka ale pojď nahoru. " řekla jsem a vzala ho do pokoje. Začal mluvit a já si začala vzpomínat ale ne na vše. Jenom na pár věcí. Pak řekl ještě větu která mě zarazila. " Milují tě Lauri! " to řekl a začal mě líbat. Byl na mě moc silnej tak jsem se nemohla nijak bránit. Byla jsem bezmocná! Rodiče byly u babči tak jsem byla doma sama. Když mě přestal líbat, koukla jsem se mu do očí. " Co to bylo?! " zakřičela jsem na něho. " Miliju tě a nikomu bych tě nikdy nedal. Líbíš se mi už dlouho a konečně přišla šance ti to říct. Budeš se mnou chodit ? " zeptal s mě a já na něj jen koukala a nehybně seděla.

Po asi 5 minutovém přemýšlení jsem se konečně odhodlala něco říct. " Emm... Víš jsi hezkej a Nepochybně i chytrej no... Mě se už někdo líbí ale fakt te nechci urazit. Seš super kámoš!" řekla jsem a koukla na jeho sklamanej výraz. " Aha. A jak se jmenuje ten lucker?" zeptal se mě s hněvem v očích. " Emm... Matěj. " řekla jsem no nedořekla Schválně aby jsem sijstila jestli mu chce něco udělat. " A dál?! " koukal na mě vražedným pohledem. " Slib mi že mu nechceš nic udělat! " řekla jsem pro ujištění. " Neboj se. " řekl a dále na mě koukal tíma svýma vyzvedavíma očima. " Tomka. " dořekla jsem a koukla se ne něj. A on se naštval ještě víc. " A naco ti to bude?! " zeptala jsem se když už odcházel. " To už vědět nemusíš!" řekl a rychle vyběhl z domu. " Ne! Počkej! " křičela jsem nahlas no on mě už zřejmě neslyšel. Co teď?!

Pohled Kuby ....

Řekla mi že se jí líbí MaTTem?! Matyáš Tomka?! Jako vážne?! Miluju jí a chci jí! Naštěstí Matěje znám takže jsem rychle vyběhl z jejího domu a utíkal do parku v kterém nečekal .Laura ještě něco předtím křičela ale já jí neslyšel! Viděl jsem ho jak tam na lavičce tak nevinně sedí. Ukradls mi Lauru, ukradnu ti zrdaví! Smál jsem se v duchu. " Čau Matěji! " zakřičel jsem na něj z dálky a přiběhl k němu. " No čau Kubo. Co ty tady?" zeptal se a vstával z lavičky. " Nic jen... " nevinně jsem k němu přišel blíž. " Líbí se ti Laura? " zeptal jsem se s hněvem v očích. " Trochu, víc, možná. Ale tak co ti budu lhát. Jo je hezká, chitrá a celkem jako najs holka. " řekl a usmál se. Za chvíli už se smát nebude. " Aha tak to promiň " řekl jsem a dal mu pěstí do břicha. " Co ti jebe? " zeptal se naštvaně. " Co ti je?! " doplnil. " Víš já Lauru miluju a ty mi jí určitě nesebereš!" zařval jsem a začal ho mlátit. " Ty kokote tupý! " zařval a dal mi ránu přímo mezi oči. "Co děláš?! " zařval a držel si zřejmě naraženou ruku. " Beru si Lauru! " zakřičel jsem a ješte mu do ty ruky kopl. Začal se silně prát!

Pohled Mattema ...

Začal se se mnou prát Kuba? Je to dobrej kámoš a tohle jsem fakt nečekal. Narazil mi ruku a ještě do ní kopl. Řekl že je to kvůli Lauře. Že jí miluje a já mu jí nesmím vzít. Začal jsem se prát! Pak se ale stalo něco co zřejmě ani jeden z nás nečekal. Přišla tam Laura a postavila se příjmo do rány směřovane na mě! Dostala a upadla. Měla zavřené oči a jen si držela tvář.