Krátké "hororové" příběhy

Dům

,,Bude jistě úžasné, když se přestěhujeme do velkého domu s velkou zahradou a balkonem" zvolala Annie. ,,Na zahradě budu mít houpačku s dřevěným domečkem na hraní, velký hluboký bazén na plavání a na potápění, pořídíme si pejska " básnila dál Annie než ji stihla matka přerušit, jak nákladné to všechno bude. Po dvou letech tvrdé práce se Annie dostala s rodiči ke koupi rodinného domku u rozlehlého jezera.

1 den:

,,Dobrou broučku" řekla Anniina matka a zavřela dveře od dětského pokojíčku. ,,Dobrou maminko" dodala neslyšně Annie. Z rohu dětského pokojíčku se ozvalo ,,POMOC". Annie byla příliš malá na to aby si stihla uvědomit ,co to vlastně znamená. Zavřela očka a v hlavě si pořád opakovala POMOC.

2 den:

Aniina matka zavřela dveře od pokojíčku malé holčičky a z rohu místnosti se ozvalo POMOC.

Totéž se opakovalo každou noc. Noc za nocí.

Po měsíci bydlení ve velkém teď už v zařízeném domě se pořád stávalo to samé. Malá Annie byla ale čím dál zvláštní. ,,Byla smutná, depresivní a taková záhadná" řekla Anniina matka u psychologa. Po té co matka malé dívenky odešla z ordinace jela autem rovnou domů. Měla předtuchu že se doma něco stalo. Strčila klíč do zámku a odemkla. Matce ztuhla krev v žilách při pohledu jak její manžel lítá ve vzduchu nad skleněným stolem na který později spadl silou malé holčiny. Annie se podívala matce do očí. To nebyly její krásné, velké, modré oči ale černý, malý, úzký temný pohled. Matka začala okamžitě brečet. Annie nelítostně zakročila. Pomalu přišla k matce a objala ji kolem krku po té co se matka sehla. Ozvalo se hlasité křupnutí kostí v krku matky. Její matka byla mrtvá. Dívenka odhodila bezvládné tělo matky opodál a vydala se ven ze dveří. Pak už ji nikdo nikdy neviděl...