Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Daemon Blackfyre (Černoheň, Černožár) byl nemanželským synem Daeny Targaryen a Aegona IV.Žil v letech 170 až 196 Po dobytí. Daemon přesvědčil půlku království, aby ho podpořila ve válce o Železný trůn, kterou vedl proti svému polorodému bratru Daeronovi II. Tato válka vešla ve známost jako Blackfyreova rebelie. Jeho erbem byl černý drak na rudém poli (barevně obrácený znak Targaryenů) a proto se mu říkalo také „Černý drak".
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Daemon byl vysoké a statné postavy, s širokými rameny, svalnatými pažemi a plochým břichem. Měl ušlechtilé rysy, temně purpurové oči a stříbro-zlaté vlasy, které nosil dlouhé po ramena. Tvář měl vždy hladce oholenou. Oplýval takřka nadpozemskou krásou typickou pro rod Targaryenů. Mnoho lidí si myslelo, že se velmi podobá portrétům Aegona IV. Nosil nákladnou a zdobenou zbroj tvořenou černými a rudými pláty, jeho přilba měla po stranách černá dračí křídla. Traduje se o něm, že byl velmi šarmantní a charismatický, snadno na svou stranu získával spojence a na ženy působil jako magnet. Na bojišti si dokázal poradit s jakoukoliv zbraní, říká se ale, že se svým mečem Blackfyre bojoval jako Válečník sám.
Daemon byl počat během Daenina uvěznění v Panenské skrýši a byl vychováván v Rudé baště. Umění boje ho učil dvorní zbrojmistr ser Quentyn Koule. Totožnost jeho otce byla držena v tajnosti až do jeho dvanáctého dne jména, kdy se Daemon vyznamenal tím, že v turnajové pranici porazil dvacet jiných panošů. Poté ho jeho otec, tehdy již král Aegon IV. uznal za svého nemanželského syna, pasoval jej na rytíře a daroval mu Blackfyre, meč z valyrijské oceli předávaný mezi targaryenskými králi z generace na generaci.
Daemon se nechtěl smířit se statusem bastarda a postupem času v něm sílil odpor k tak podřadnému postavení. Poté, co jej otec legitimizoval, vybral si za své rodové jméno „Blackfyre" podle královského meče, který mu otec daroval. Šlechtici a rytíři, kterými se Daemon obklopoval (mezi nimi i jeho polorodý bratr Aegor a ser Quentyn Koule), ho přesvědčovali, aby uplatnil svůj nárok na trůn. Přiživovali také zvěsti o nelegitimnosti krále Daerona a prohlašovali, že Daemon je lepším mužem a lepším králem. Jejich slova mnohdy padla na úrodnou půdu, neboť zdaleka ne všichni v říši byli horlivými podporovateli Daerona II. a jeho politiky. Mnohým vadila Daeronova příliš mírná a hloubavá povaha a snaha za každou cenu přidat Dorne k říši nenásilnou cestou, a zdálo se jim, že Daemon, nejlepší rytíř své doby, by se mohl stát nadějným a silným králem.
Pověstnou poslední kapkou bylo zasnoubení princezny Daenerys a dornského prince Marona Martella. Daemon byl v té době sice již ženatý a měl několik synů, přesto ale nebylo tajemstvím, že Daenerys miloval (podle všeho to byla láska vzájemná), a když se Daeron II. rozhodl dát ji za ženu raději dornskému princi, povstal proti němu Daemon v otevřené rebelii. Napětí, které v říši rostlo po několik let, nakonec vyústilo v občanskou válku. Rozhodující bitva byla svedena v roce 196 a později se jí začalo říkat Bitva na Rudotrávném poli, neboť krev mnoha tisíců padlých zbarvila pole do ruda. Daemon a Aegor vedli své muže proti vojsku prince Maekara a lorda Hayforda, králova pobočníka. Daemon byl v ten den nezastavitelný. Přední voj nepřátelského vojska doslova rozsekal na kusy, než se během bitvy setkal v boji jeden na jednoho se serem Gwaynem Corbrayem, členem Královské gardy. Říká se, že jejich souboj trval téměř hodinu, než Daemon získal nad svým soupeřem převahu. Poté sám bránil zraněného a krvácejícího Corbraye a nechal ho odnést k mistrům v zadním voji. Toto zaváhání jej však možná stálo vítězství. Mezitím se již od jihu blížilo další královské vojsko, vedené princem Baelorem . Daemonovou zhoubou se nakonec stal jeho nevlastní bratr Bloodraven , který bojoval na straně roajalistů. Mezitím, co Daemon bojoval se serem Corbrayem, jeho oddíl Havraních zubů dobyl Plačtivý vrch a našel místo, odkud měl přehled o celé bitvě a mohl na Daemona a jeho velitele střílet šípy. Daemon Blackfyre a dva jeho dvanáctiletí synové (dvojčata) Aegon a Aemon byli zabiti a s nimi zemřela i naděje rebelů na vítězství. Podle některých byly šípy, které je zasáhly, vedeny napůl Bloodravenovým lukem a napůl čarodějnictvím.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dva ze sedmi Daemonových synů zemřeli v bitvě, ostatní odešli do exilu s Bittersteelem. Někteří z nich a jejich potomků pak ještě několikrát zaútočili na Železný trůn, než byl Maelys, poslední mužský potomek, roku 258 zabit serem Barristanem Selmym.
