Věty hlavní/vedlejší

3.1K 11 28
                                    


Spoustě lidem dělá problém určování vedlejších vět. Jednou z hlavních příčin je špané určení vět hlavních. Proto, abyste aspoň mohki určit celkový počet vět doporučuji v každé typované větě najít sloveso.
Tady bude pár mých rad, jak je najít:

1. Věta hlavní může stát sama o sobě.
Myslím to tak, že kdybyste dali pryč vedlejší větu, věta bude mít nadále stejný význam. Už se mi ale stalo, že mi to smysl nedávalo. Ovšem tohle je jedno ze základních typů.
Např:

Šli jsme do lesa, který byl plný jehkičnatých stromů.

První věta je hlavní. Když řeknete ,,Šli jsme do lesa", věta stojí sama o sobě a mohli bychom ji normálně použít, aniž bychom museli dodávat druhou větu (vedlejší).
(druhá věta je mimochodem přívlastková... k tomu se taky dostaneme)

2. Zkusíte, jestli se dá určit, jaký to je druh věty.

Většinou, když už rozhodnete, co je věta hlavní a co vedlejší, jde na řadu určování vedlejší věty.
Když ale nemůžete stále poznat větu hlavní a vedlejší, zkuste se na ni zeptat, jako byste se ptali na větu vedlejší. Pokud na ni najdete nějakou otázku, očividně to vedlejší věta je.

Např:

Když jsem si prohlížela rodinné album, zjistila jsem, že ten řetízek, co mi babička dala, nosila ona sama, když byla v mém věku.

Tady upřímě mi připadá, že podtržená věta by nemohla stát sama o sobě, ale opravdu se jedná o větu hlavní. Tak si to rozebereme.
Zkusíme se se zeptat na první větu  větou druhou: ,,Kdy jsem zjistila? Když jsem si prohlížela..."
Jedná se tedy o vedlejší větu příslovečnou časovou.
Kdybychom se ale zkusilu zeptat na druhou větu nějakou jinou, nejde to. Tím se dá zjistit, že je to věta hlavní.

3. Poměry mezi dvěma větami určí, jaká je ta druhá.

Ach ty kouzelné poměry (nesnáším je). Stejně ale taky dost pomáhají při určování vět.
Poměry mají takovou schopnost, že dvě věty, které odděluje, jsou stejné.

Např:

Nevadilo, že udělal chybu, ale že se neomluvil.

Tady je spojka ale, která je poměrem odporovacím a je mezi druhou a třetí větou. Druhá i třetí věta je vedlejší. Teoreticky stačilo, abyste si zjistili druhou větu a rázem víte, jaká je i ta třetí. To samé platí i u vět hlavních.
Chci však dodat, že tohle pravidlo jako všechna ostatní nemusí platit vždy. Čeština není matika.
Takže asi nejvíc doporučuji ta první dvě pravidla.

Tady je to tedy nějak shrnuté :3
Kdyby byly jakékoliv otázky, ptejte se v komentářích... určování vět mě baví :3

Zítra zase napíšu druhy vedlejších vět a jak je poznat :3

Napsáno hlavně pro přímačkáře a pro:
Skrblinda
KattyKapralova

Věty hlavní a vedlejší - ČJKde žijí příběhy. Začni objevovat