Road to Survival

Laň

O měsíc později...

*Ethel*

„Angelo, zlatíčko, přineseš mi prosím z komory mouku?" zeptala jsem se Angely a vyhodila prázdný pytlík od mouky. Jsem moc ráda, že nás Johnova skupina přijmula, tam venku by jsme už moc dlouho nevydrželi. Ne že by jsme byli nějací slaboši, ale Susan, moje vnučka byla nemocná a my neměli ani jídlo, natož léky. Alex s Melvinem se snažili dělat co jen mohli, aby ji zachránili. Mezitím co byli na výpravách, tak nás hlídal Holland. Ale spíš aby nás hlídal, tak mě akorát buzeroval. Dokonce když nás napadla skupinka pojídačů, tak jsem nás musela uchránit sama, jelikož Holland zrovna spal. Je to strašnej kretén ale s tím nic nenadělám. „Tady to máte." řekla Angela a podala mi hladkou mouku. „Kolikrát jsem ti říkala, že mi máš tykat. Jsme tu s vámi už tři týdny, takže já jsem Ethel." řekla jsem a natáhla jsme směrem k Angele ruku. „Angela. Nemůžu si na to pořád zvyknout. Mamka mě vždy učila, že starším lidem se vyká." řekla Angela a rukou mi potřásla. „Je mi sice 57, ale odteď si tykáme. Děkuju za tu mouku a teď můžeš jít ať tě nezdržuju." řekla jsem a opět jsem se vrátila do přípravy těsta.

*John*

Bylo další srpnové slunečné ráno. Akorát jsem s Hollandem procházel okolí a čistil ho od pojídačů. Ta střelba před třemi dny jich sem hodně natáhla. „Co jsi vlastně dělal před tím než to všechno začalo?" zeptal jsem se ho. „Byl jsem dřevorubec. To víš, v lese jsem jako doma." odpověděl mi a dal na stranu větev co mu stála v cestě. „Dobře, tak už se asi vrátíme. Vypadá to tu čistě." řekl jsem mu a vyrazili jsme směrem k chatě.

Když jsme přicházeli k chatě tak jsme akorát uviděli, jak Rey přes stěnu probodává vidlemi hlavu jednomu pojídačovi. Byli tam ještě další 3 a tak jsem na ně zapískal. Já i Holland jsme si připravili zbraně. Já svůj cepín a Holland sekeru. Zabil jsme prvního z nich a všimnul jsem si, že ti zbylí 2 se vrhli na Hollanda. Chtěl jsem mu jít pomoc, ale on se jen ohnal svou sekerou velmi těsně před mým obličejem a oba pojídače vyřídil najednou. „Dobrá práce! Ale příště buď víc opatrnej!" řekl jsem mu. „Pojď je rovnou odnést na spaloviště." dodal jsem.

Když jsme se vrátili, tak jsem jenom poprosil Reye aby nám otevřel bránu. Jakmile jsme vešli dovnitř tak Rey zavřel bránu. Stěny byli udělány z aut, dodávek a někde dokonce i z kamionů tak, že zvenčí byli pobity prkny, dřevěnými deskami i plechy. Byli vysoké tak asi 2,5 metru a auta působila jako hradby. Venku byla jenom Angela, která zrovna sbírala rajčata z našich keříků. „Ahoj Angelo. Je jich hodně?" zeptal jsem se jí a šel pomalu k vstupním dvěřím. „Už moc ne, ale bohatě nám to stačí." odpověděla mi a dál se věnovala sběru.

*Susan*

Ráno mě probudilo burácení motoru před bránou. Je to strašný, nikdo mě nebudí, jelikož tady nikdo po mně nic nechce. Je mi 15 a všichni ze mě dělaj ještě malý dítě. A přitom mi to s lukem de fakt dobře! Kdybych alespoň mohla mít hlídku. Takhle maximálně pomáham babičce vařit a nebo Angele se zahrádkou.

Rychle jsem se oblíkla a sešla dolů. Babička byla v kuchyni a něco pekla. Pozdravila jsem jí, popadla jsem svojí mačetu a luk si dala na záda. „Kam tak pádíš?" zeptala se mě. „Přijeli Alex, Kaylyn a Melvin z výpravy tak jim jdu pomoc." odpověděla jsme a bleskurychle vyklouzla z baráku. Proplížila jsme se okolo ostatních dozadu za dům. Stál tam jeden kamion tak jsem mu vylezla na střechu a skočila ven za stěnu. Rychle jsem se rozeběhla do lesa aby mě nikdo neviděl.

Byla jsem už pěkně hluboko a tak jsem si ze zad sundala luk. Jen tak jsem se plížila když tu jsem uslyšela praskání větviček. Rychle jsem se schovala za široký strom a natáhla tětivu luku společně se šípem. Vykoukla jsem, abych zjistila co to bylo a uviděla jsem menší laň. Nadechla jsem se, zamířila a vystřelila. Střela zasáhla její bok a ona hned padla k zemi mrtvá. Chtěla jsem k ní rychle jít když tu se objevil pojídač. Rychle jsme natáhla další šíp a vystřelila, aby mi tu Laň nesežral. Další trefa!

Konečně jsem došla k lani a vytáhla jsem z ní i z pojídače své šípy, když tu jsem uslyšela další kroky. „Sakra!" zaklela jsem a okamžitě zalezla zpět za strom. Byl to nějaký muž, normálně oblečený, s puškou na zádech, nožem na opasku a devítkou v ruce. Došel až k lani s pojídačem a ujistil se, že jsou oba mrtví. Pak se začal rozhlížet po okolí. Rychle jsem se schovala za strom a pro případ nouze jsem si připravila šíp. Dech se mi zrychlil tak, že bych stejně asi ani nic netrfila.

„ Co teď? Co teď?!!" říkala jsem si potichu pro sebe. Rozhodla jsem se opět vykouknout a uviděla jsem, jak ten chlap bere mojí laň na záda a odchází s ní. Rozhodla jsem se, že...

A

Pronásledovat muže

B

Zabít muže a vzít si laň nazpět

C

Utéct to rychle říct všem do chaty

_______________________________________________________________

Takže tady je ten slibovanej další díl

Omlouvám se za to, že jsem byl měsíc mimo..

Doufám, že se vám dnešní 2 díly líbily :)

Tak zatim čůs :)