Pohled Evy:
Vzbudila sem se šťastná. To se mi dlouho nestalo. Sedla sem si a natáhla se pro mobil. Hned se mi zobrazili zprávy. ,,Dobré ráno. Včerejšek byl jeden z nejhezčích dnů (až na tu Kláru).". Zasmála sem se. Hned sem rozklikla druhou. ,,Evo dneska pro tebe přijede otec. Buď nachystaná na dvě". Bum a dobrá nálada je v čudu. Venku bylo krásně ale jako lusknutím prstu se zatáhlo. Jak to? Hodila sem si sprchu. Neochotně sem se začala balit. Prosím ať mu i dneska do toho něco vleze. Táta pracuje v nějaké firmě kde všechno funguje za pochodu. Proto s ním asi Michala je. Může si užívat a nemusí makat. Teď už zbývalo jen počkat až si pro mě přijede.
,,Džau. Evdžo nezajdeme dneska na babltý?". Kéž by. ,,Sori. Ale přijede si pro mě ded". Někdo zazvonil. Už s věcmi sem šla otevřít. ,,To je asi blbý co?" zeptá se a já se zasměju. Kývnu a on vejde. Položila sem si věci na zem. ,,A kdy se vrátíš?" zeptá se a jde dál do bytu. ,,Nevím. Možná až v Pátek" odpovím a on se prudce otočí. ,,Škoda. Měl sem velký plány" dodá a sedne si.
Pohled Martina:
Tohle mi úplně hrálo do karet. ,,Kde přesně má rezidenci?" zeptám se a ona přede mě postaví hrnek. ,,Až na druhé straně Prahy. Je to na nic. Ode všeho tak daleko a s potratem pod jednou střechou" dodá a já se zasměju. Napil sem se kafe a usmál se na ni. Chtěl sem něco říct ale zvonek byl rychlejší. ,,Dělej Evino. Máme ještě plány" řekne hlas a já si stoupnu. ,,Evino?" zeptám se pobaveně a on na mě zírá. Opřel sem se o Evu. ,,To je Alexandr. Znáš ho z té oslavy" řekne Eva a koukne na mě. ,,Jasně. Já sem Martin" řeknu a podám mu ruku. ,,Já vím" odvětí a začne šmátrat v batohu. Eva zatím zamkla a koukla na mě. ,,Podepíšeš se mi?" zeptá se a Eva mu dá pohlavek. ,,Snad popros ne?" zeptá se a já se zasměju. ,,Prosím" dodá a zamračí se na ni. ,,Tak jo" odpovím a podškrábnu se. ,,A ještě fotku" řekne a vytáhne mobil. Eva se na něj zamračí. ,,Prosím" dodá a usměje se.
Pohled Sandry:
Vzal mi tašku a šel ke dveřím. ,,Na to, že je větší než ty si celkem dovoluješ" řekne a já se zasměju. ,,Může být větší ale starší není" odpovím a on se zasměje. ,,Kolik mu vůbec je?" zeptá se a já se zamyslím. ,,Čtrnáct" odpovím a on si otevře dveře do bytu. ,,No tři roky není úplně nejmíň" odpoví a já se zasměju. ,,Evino dělej!" ozve se ze zdola. ,,Jo Evino. Dělej" řekne Martin a já se na něj naštvaně podívám. Ne. Takhle mi neříkej" řeknu a on se opře o futra. ,,Fajn. Asi by si vážně už měla jít" dodá a já se zasměju. ,,Mě vyháníš?" zeptám se a on kývne. ,,Jo až odjedeš vykradu vás" odpoví a přiblíží se ke mě. Dal mi pusu a usmál se. A hned je ten den lepší. ,,Hustý to řeknu Danovi" ozve se kousek od nás. Odrhli sme se. Martin vytáhl ruce z mách kapes. ,,Neřekneš" řeknu a on se zasměje. ,,Jo. alespoň tě přestane balit" odpoví a já se na něj výhružně podívám. ,,Kdo je Dan?" zeptá se Martin a Alexandr se opře o zábradlí.
Pohled Martina:
Všechno mě to překvapovalo. ,,Náš soused. Po každý co je Eva u nás chodí tam bez trika a nakrucuje se na balkoně" odpoví a já se na ni překvapeně podívám. ,,To není pravda" oponuje Eva a pokýve hlavou. ,,Ale je. Tak proč by se mě asi každý týden ptal kdy přijedeš? Nejlepší je stejně, že se Eva nechá" řekne a ona po něm střelí nevraživý pohled. Koukl sem na ni překvapeně. ,,To není pravda" snaží se mě ujistit ale proč by to říkal jen tak? A proč by se Eva tak červenala kdyby to nebyla pravda? Hned sem si ten můj plán rozmyslel. ,,Martine" řekne a já se na ni konečně podívám. ,,Asi už vážně musíš jít" odpovím a ona se ke mě nakloní. Chtěla mi dát pusu ale uhnul sem. Skončila mi na tváři. ,,Jak myslíš" řekne a odtáhne se. Seběhne schody. Jo teď si připadám zase jako prvotřídní debil. Seběhl sem schody a vyšel ven na ulici. Eva tam ještě stála a dávala si věci do kufru. ,,Evčo?" zeptám se a ona se na mě otočí. ,,Nech si to" odpoví a nasedne. Fajn. Tohle bude ještě hodně zajímavý.
Tak a to je vše. Já vím... Vláďa pořád ještě nevyšel. Snažím se. Takže pokud máte návrhy pište dolů...
Vaše AdellRainbowUnicorn
BTW : Sorry za chyby
ČTEŠ
My neighbour (FF Martin Carev - Jmenuju se Martin)
FanfictionPraha. Místo kde je každý tím kým chce. Třeba já. Snažím se být hodná a všem vyhovět. Jo, ale někomu to prostě nejde. Nejhorší na tom je když toho dotyčného vídáváte každý den. Martin. Můj soused. Prostě nenávist na první pohled. Naši mi snad milion...