Ahoj, jmenuji se Bella a je mi 16 let. Jak už asi víte jsem z vlčí rodiny. Ano, moje rodina žije ve smečce, ale nemáme útočiště v lese.... zase takoví divoši nejsme. Zbožňuji se jen tak vytratit do lesů a nepřemýšlet o každodenních problémech. Občas se jen tak přeměním a nechám si mojí sněhobílou srst vlát po větru. Dívám se z veliké dálky na město, protože když už chci utíkat, tak pořádně hluboko aˇmě nikdo nemůže spatřit. Je zvláštní skrývat své pravé já před ostatními. Já vím bylo by to šílené kdyby to vědělo víc lidí než je třeba, ale ráda bych to řekla svým kamarádům. Jména mých dvou nejlepších kamarádů je Lila a Chris. Jsou to lidé a proto jim nesmím říct o mém daru. Je mi z toho smutno, že neví moje tajemství, ale rodinné tajemství musí být jen mezi naší rodinou.
Už se začalo ochlazovat a proto jsem se vydala zpátky. Celou cestu až k jedné cestičce po které chodí spousta lidí jsem byla vlk. Tato cestička mi vyhrazuje místo kde smím a nesmím kráčet jako vlk. Na cestě se však odrážela jen pouliční světla, proto jsem se nepozorovaně proměnila zpět na lidskou podobu. Kráčela jsem podél cesty a vychutnávala si pohled na měsíční svit, co mi dodával světlo cestou po dané cestě. Cesta ale pokračovala dál do města, já však odbočila na malou a úzkou cestičku k domovu. Byla to má oblíbená zkratka. Došla jsem k mému domu a podívala se do oken ve kterých svítilo světlo. Jedno z nich vycházelo z pracovny mého otce. "Pořád ještě pracuje..."pomyslela jsem si a pokračovala v chůzi do domu. Nemůžu říct, že máme velký dům avšak náš dům neobývá jen naše rodina. Žijí tu s námi i příbuzní. Náš dům prakticky funguje jako útočiště pro smečku. Postupně jsem vyšla všechny schody až k mému pokoji a sedla si k oknu. Mám okno se sedákem a proto se někdy ráda jen tak večer dívám na hvězdy dokud se neunavím.
"Bell! Kde jsi byla?! Měl jsem strach!" otevřel dveře můj otec a vyhrkl ze sebe.
"Také tě ráda vidím... byla jsem se proběhnout." odpověděla jsem. Můj otec nemá rád když večer jen tak vyrazím na výlet bez ohlášení. Jenže kdybych mu řekla, že se jdu proběhnout, tak by musel ke mě někoho povolat. Chodím ráda sama a nechci někoho sebou.
"Ty víš, že to nesnáším."podívá se na mě starostlivě.
"Ano vím, ale někdy je to lepší neohlášené."
Můj otec je Alfa. Asi jsem to zapomněla zmínit, ale ano jsem dcera alfy. Alfa má za úkol chránit smečku a zabezpečit rodinu. Je to docela velká zodpovědnost, ale můj taťka se toho ujal jako mistr. Teď abych představila svoji rodinu. Můj otec se jmenuje Steve, má matka (Beta) se jmenuje Talia. Mám taky mladší sestru která má 10, jmenuje se Malia, ale říkáme jí Mel. Tak a toto je prakticky celá moje rodina. Sice není úplně celá popsaná, ale však to znáte Teta, strejda, sestřenice, bratranci a to je prakticky všechno. Pak s námi žijí jen ti co patří do smečky, ale úplná rodina to není.
Otec za sebou zavřel dveře a ještě rychle upozornil na večerku. Já jen protočím oči a vrhnu se do mé koupelny kde se osprchuji a už jen se přichystám ke spánku. Ještě chvilku přemýšlím jak udržet tajemství před kamarády když je za dva dny škola, ale moc dlouho nepřemýšlím protože usnu.
Ahojky lidičky !!! :) Je tu úplně nový příběh :3 No já vím měla bych přemýšlet o mém prvním příběhu a dokončit ho, ale nemohla jsem se zbavit myšlenek na tento příběh .... máme tu opět fantasy .... ale však už mě znáte :D Takže užívejte první díl a zase příště !!! Arivederci my friends !! <3 :)
ČTEŠ
Wolf blood /PeacefullBella
FantasyJmenuji se Bella a moje rodina patří k velké smečce vlků. Nikdo však, ale neví že jsme vlci. Můj normální lidský život, se ale zkomplikuje jak mile potkám Jeho.