Den a Noc - Díl 1. Nová cesta - konec i začátek

Kapitola 5.

Upozornění: Obsah 15+.

Šarlota

Stále jsem na něj koukala, propadala jsem se v jeho očích, hlubokých jako sama nemračná obloha. Měl krásnou tvář s pár denním strništěm, které mu jenom zvýrazňovalo oči. Ztěžka jsem polkla a sklopila pohled. Netušila jsem, co mám říct nebo udělat, protože jsem necítila žádnou sílu, abych mohla vstát a udržet se na nohách.

„Nebojte se, to s tou kořalkou jsem myslel dobře. Zahřálo Vás to zevnitř. Ještě děvečka přinese svařené víno, tak si jeden nebo dva kalíšky dáte a připravuje se pro Vás i horká koupel, abyste se zahřála, slečno." Promluvil najednou znovu ten hluboký zvučný hlas, takže jsem ho mohla připsat tomu muži.

Chvíli bylo ticho, než jsem já sama promluvila.

„Děkuji moc za starost a pomoc, ale... Já asi budu muset jít." Řekla jsem tiše a ochraptěle, načež jsem se snažila se zvednout z jeho klína, na to jsem však neměla vůbec sílu a tak jsem se znovu ochable zhroutila do jeho náruče. V očích mě začaly štípat slzy. Znovu jsem byla naprosto bezmocná, odkázaná pouze na toho muže. A to jen díky té zimě venku.

„Nebojte se, neublížím Vám. Jmenuji se Erik Ryan Adonis, smím i já znát Vaše jméno?" Maličko si mě porovnal na svém klíně a znovu mi podal k ústům tu kořalku v demižonu z keramiky.

Rychle jsem zavrtěla hlavou a odstrčila jí od sebe. Ještě teď jsem cítila její pálení na mandlích. Na chvíli jsem znovu oněměla, ale nakonec proč bych mu nemohla říct své jméno.

„Šarlota Ardit." Prozradila jsem mu a stále koukala k zemi. Bylo mi mírně trapně, že jsem tak slabá, ani postavit se nemohu a cizí muž mě musí mít na klíně.

„Těší mě Šarloto. Ještě jednou si lokněte, slečna už k nám nese to svařené víno, tak to budete moct zapít." Přiložil mi znovu k ústům nádobu a já jsem si tedy lokla, ale pouze maličko. V tu chvíli na stole vedle nás zůstal stát džbán, z něhož se kouřilo a dva kalíšky. Do obou dvou Erik nalil červenou, skoro krvavou tekutinu a okolím zavoněla vůně koření, která však nedokázala přebít vůni muže, na kterém jsem seděla. Podal mi jeden kalíšek a tím svým do mého ťukl.

„Tak na zdraví, na to Vaše, po tom co jste zřejmě nocovala venku." Přiblížil kalíšek ke rtům a lokl si. Já se zadívala na ten svůj a chvíli jsem se na něj koukala, než jsem si k němu přičichla. Nic zvláštního jsem z něj necítila a tak jsem se trochu napila. Horká tekutina mi zahřála celé tělo a spláchla příšernou pachuť té kořalky. Napila jsem se ještě dvakrát, protože jsem měla vážně žízeň, ale do teď jsem si to vůbec neuvědomovala.

„Pane? Voda na lázeň je ohřátá, můžete jít se slečnou za mnou?" Mladá žena se u stolu objevila skoro jako mžikem oka. Zadívala jsem se jejím směrem a ona se na mě usmála. „Vypadáte lépe, slečno." Promluvila i ke mně a já jsem se maličko zamračila.

„Děkuji." Odpověděla jsem jí tiše a čekala jsem, že mě Erik postaví na zem a odvede k té horké vodě, ale to se nestalo.

Vzal mi z ruky svařené víno, i to své položil na stolek a zvedl se z křesla i se mnou v náručí. Rozešel se za tou děvečkou a mě nesl jako malé dítě. Chtěla jsem odporovat, ale nešlo to, neměla jsem dostatek sil. Kousek za výčepem nám slečna otevřela dveře a z nich se vyvalila spousta páry ven. Už jen tenhle pohled mě zahřál a rozproudil mi krev v žilách.

Erik mě pomalu posadil na židli, která byla u velké vany naplněné horkou vodou a dřepl si ke mně.

„Zajdu pro to víno, zvládnete se sama svléknout?" Zeptal se mě a já jsem stroze přikývla. Aspoň svléknout jsem se chtěla sama. Kdyby mi pomáhal on, asi bych si přišla... trapně. Erik se na mě mírně usmál a vstal. Ve chvíli, co se za ním zavřely dveře jsem se opatrně zvedla, i když mé nohy byly jako želé, a začala se svlékat. Nic jsem neskládala, prostě jsem to hodila na zem a i když to bylo trošičku těžší, zvládla jsem to než přišel. Dokonce se si i lehnout do vody. Teprve teď jsem si mohla plně prohlédnout své tělo, které neslo známky těch kopanců a ran, které jsem dostávala od té ženy. Po stehnech jsem měla modřiny, stejně jako na bocích a zápěstí jsem měla zarudlá, na některých místech i se zaschlou krví a strupy.