Krutá realita (DOKONČENO)

Návštěva nemocnice

To nebyl můj domov....,,Kde to jsem?". ,,Sakra Nicku ty ses probral!" Nějaká holka se mi vrhla kolem krku a já byl zmatený. Uviděl jsem uslzenou Tori, která se ode mě odtáhla a smála se, i přesto, že ji tekly slzy. Zahlédl jsem i Emily, Chrise, moji bandu a tátu?

_____________________

,,Otče?" zvedl jsem se a moje oči si prohlížely mužskou postavu přede mnou. To snad....to je sen..nebo spíš noční můra-vždy mě nechával samotnýho...nikdy se o mě nepostaral...staraly se o mě nějaký ženský. Můj táta už není táta...pro mě už je jenom cizí člověk, může za to sám. ,,Synu...jseš v pořádku?" zeptal se mě a posadil se na dřevenou židli. Nejsem v pořádku...nechal si mě v štichu...nechal si mě samotného...totálně ses mi odcizil...ty už nejseš můj otec. Otočil jsem hlavu na druhou stranu a ignoroval ho. ,,Chápu..." řekl poslední slovo a uslyšel jsem kroky, které se vzdalují. Mě je to jedno, ať někam jde...mě to nezajímá...dělám to co on dělal mě. ,,Nicku?" ozval se dívčí hlas, které mě vždy uklidňovalo, byl to lék k zapomění. Otočil jsem se směr k jejímu hlasu a ihned se mi objevil úsměv na tváři. ,,V pořádku?" zeptala se a koukla na mě ustaraným výrazem. Otče...tohle je starost...,,Budu v pořádku" usmál jsem se a koukl do stropu.

Pohled Tori

Tak on je dočasně omezený se koukat na zem a teď se kouká do stropu? Jako to si děláš srandu...já se tady klepu strachem a on se zase dívá někam do blba. Až bude zdravý...nastaruju můj ďábelský plán. ,,Proč se tak směješ?" zeptala se Em, když jsem se k Nickovi otočila zády a ďábelsky jsem se usmála. Jsem cvok. Asi by mě mělí poslat do blázince nebo spíš útulku. ,,Niiicccc...." odbila jsem ji a pak jsem zvážněla. ,,Dobrý den, moc se omlouvám, ale měli by jste už odejít...potřebujem našeho pacienta pečlivě zkontro-...." moc jsem ho neposlouchala, protože to všichni známe...proč neřekne jednu jednou jednoduchou větu : Prosím odějděte. To je to tak těžký? Rozloučila jsem se s Nickem a odešli jsme z tý velmi zapáchající nemocnice. Smrdí to tam gumou....fuj. Pořád jsem nepřišla na to odkud se Chris a Emily znají. V autě byla nuda...takže čas na otázky ,,Vy dva se znáte?". ,,On ti to neřekl? Já myslela, že jo, když mi o tobě hodně vyprávěl..." zasmála se Em a nevěnovala mi žádný pohled. Hodně vyprávěl? To je asi důvod  proč Emily na oslavě nespustila ode mě ani jednou oči. ,,Počkej....Chrisi?" otočila jsem se na Chrise a on se neotočil. Já vím, že řídí, ale mohl by kývnout nebo něco říct, ale on se ani nepohl. ,,Jsme sourozenci, i když nejsme stejný" řekla Emily po 5 minutách ticha. Počkat.....cože?! O-oni jsou jako bratra a sestra? Ehm.....jsem zmatená. Ne to ne.....ale mám v hlavě ještě jednu otázku: ,,Chrisi odkud znáš ty Nicka?" Ted zpomalil a konečně se na mě kouknul. Byl naštvaný...a proč? Jen se ptám...to je to tak strašný? Zatím jsem dala 2 sakra jenom 2 otázky...má krámy nebo co? Já to myslím "smrtelně" vážně. Otočil se zpátky k řízení...tak to už sakra přehnal. I Emily za něj neodpověděla...to je to tak hrozný říct jednu jedinou větu....věta rovná se pár slov. To je to tak těžký? Zastavili jsem u mého domu a vystoupila. Jen jsem se na Emily usmála a šla domu. Chris je jiný...vždycky byl ten, který žvanil nejvíc. Ted nepromluvil ani ň.

,,Tati jsem dom-!" Zakuckala jsem a mrkla jsem ,,Tati?!". Právě jsem viděla v přímém přenosu jak táta strká jazyk do huby tý blondýny. ,,To není tak jak si myslíš..." hned vypustil a já jsem ho jenom zavraždila pohledem a tu blondýnu taky. Vztekle jsem šla do pokoje, zamkla jsem a stáhla jsem se do klubíčka. Jak mi to mohl udělat? Proč ona?! Proč to udělal? Byla jsem nejen vzteklá, ale i smutná. Musíš se nějak uklidnit...vzala jsem klíče a mobil, hodila na sebe bundu a šla ven. Ty dva jsem ignorovala, protože fakt nemám za potřebí se koukat na tu ne chutnou věc. Zavolala jsem Abby:

Abby: ,,Halo"

Já: ,,Ahoj, nechceš se mnou ven?"

Abby: ,,Tori, já nemůžu, musím hlídat setru"

Já: ,,hm...tak neva...tak ať přežiješ hlídání"

Abby: ,,Díky za pochopení, taky doufám"

Típla jsem to a hledala jsem dal kdo by se mnou šel ven.

Já: ,,Ahoj Em, Nechceš se mnou-" ani jsem nedomluvila a hned mi skočila do řeči.

Emily: ,,...ven?! Jasně že jo!" Sakra moje ucho!

Já: tam dobře sejdeme se u školy v 17:40!

Emily: ,,OK...tak zatím pa"

Super takže jdu ven! Mám ještě čas. Asi se vrátím a převleknu se...nepůjdu dveřmi, nechci je zase potkat jak si tam olizují. To je tak nechutný...můj pokoj měl balkon, takže když vylezu na strom a nějak se přes větev dostanu na balkon bude to vlastně další vchod do mého pokoje. Jsem tak geniální! Tak jo jsem v pokoji-teď najít outfit. Vzala jsem si na sebe:

Kolik je? Do prdele kde mám sakra ten mobil? Hledala jsem tam jako blázen...hledala jsem v šuplíku, ve skříni, na stole, pod postelí prostě všude. Vzdávám se....najednou jsem uslyšela to známý Crrrr Crrrr. Díky bohu, spíš díky Emily!

Já: ,,Halo?"

Emily: ,,Tak kde si holka? Čekám tu už 10 minut!"

Tak dlouho? Nojo je 17:52...

Já: ,,Nemohla jsem najít mobil, už vyrážím"

Típla jsem a vylezla jsem z balkonu. Tak jo....upřímně tohle je nejlepší cesta co jsem kdy vymyslela. Za okamžik jsem byla ve škole a uviděla jsem Emily. ,,Emily!" Zakřičela jsem a pomalu jsem se k ní blížila. ,,Tori! Už jsem si myslela, že mě ti necháš umrznout..." ježiši tu holku miluju. Objala jsem ji a začali jsme naše moc známe holčíčí drby.
Po hodinách povídání jsme zastavili u nějaké kavárny. Je asi 7 hodin večer....takže nevím jestli by ta kavárna byla otevřena. ,,Tak pojď!" Řekla a zatáhla mě za ruku. Odvedla mě k pokladně. ,,P-pockej ty si už objednáváš?" Vykoktala jsem zmateně. ,,Ne já si nebudu objednávat..." řekla mi a odvrátila oči na tu prodavačku. Na to, že to byla prodavačka byla hezká. ,,Dobrý den slečno Martinez" kývla na Emily ta prodavačka a něco si napsala do notebooku. ,,Na co zíráš?" Zasmála se mi Em, když jsem ji pronásledovala do jiné místnosti. Ani jsem nevěděla, že ti mají ještě jinou místnost. V mžiku jsme se objevili v Mega luxusní místnosti...,,Vítej v mém 2. domově". ,,Počkej.....cože?" Teď jsem byla úplně zmatená. Prohlédla jsem si  menší odpočívající koutek...,,Tady trávím většinu času..." řekla a pak mi chytila za ruku. ,,K-kde to jdeme?" Byla jsem zvědavá a navíc mi hodně popletla hlavu. Ta místnost byla něčím kouzelná. Ta atmosféra na mě působila magicky. Pronásledovala jsem ji a pak jsem ani nedýchala. Viděla jsem před sebou docela prostorný balkon a všude kytky! A pak ten kluk.......

Moc moc se omlouvám...ze včera nevyšel díl...nestíhala jsem to...ale já vím, že mi odpouštíte...protože nemáte na výběr...😂💜

Tak jak jste si užili velikonoční prázdniny?