Zjištění

8 2 0
                                    

Jsem v nemocnici a jedu na sál, mamka běží vedle mě zprava a táta zleva přede mnou je doktor který mě veze, najednou jsem se probudil. Byl jsem celí spocený vstal jsem a oblíkl se šel jsem do kuchyně a udělal si snídani, mamka s taťkou už snídali v jídelně sedl jsem si vedle mamky a začal, celí jsem se klepal rodiče se na mě podívali a na zároveň řekli "děje se něco" já jsem odpověděl "ne nic se neděje" dojedl jsem a připravil se na odjezd do školy. Ve škole jsem se cítil špatně první hodinu (matiku) se to nijak neprojevilo, jen jsem dostal 2 z pololetky, druhá hodina byla horší začala se mi točit hlava a zkolaboval jsem. Když jsem se probudil byl jsem na lůžku v nemocnici sestřička stála vedle mě a dělala něco s něčim řekl jsem jí "co tu dělám" a ona mi řekla "přivezli vás včera a jel jste ze škol i kvůli kolabaci. Byl jsem tak udivenej že jsem zase usnul. Zase jsem se probudil ale né sám od sebe ale vtrhnutí bráchy do místnosti sestřička ne něj "pššššt" a já "už je pozdě😊" brácha se mi začal omlouvat a já ji ukliďňoval že to je dobrý. Ale pak řekla šestřička no až tak dobrý to není, váš syn má

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 25, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Čekání na smrtKde žijí příběhy. Začni objevovat