19. Kapitola

272 21 0
                                        

Beat it, beat it, no one wants to be defeated! Tahle epka mě bavila psát hlavně díky tomuto songu! Myslím, že se k tomu hodí. Enjoy velké/malé finále je tu !



,,Vidím, že jsi dorazil." Yuko se zachvěl. Byl nervózní až na půdu. Proti němu stál sám velký potížista s bandou vlezdoprdelků a před ním ležela svázaná Juiko. Vlasy se jí lepily k obličeji a byla celá špinavá. Oblečení nebylo v lepším stavu. Uslzené oči jej prosily o pomoc.

,,Jak ses k ní dostal?" zeptal se přiškrceným hlasem. Shura se ušklíbl.

,,To bylo dosti jednoduché. Jakmile jste odjeli, nasadil jsem jednoho svého člověka, aby ji sledoval. Zavedla nás přímo k místu bydliště. Pak už nebyl problém ji dostat." Zasmál se a nohou drcl do těla pod sebou. Juiko sebou cukla. Kde byl ten rádoby bratr, když ho potřebuje?!

,,Tak a kde máš svého miláčka co?"

,,Přímo tady." Všichni sebou škubli, jak nečekali odpověď a chvíli na to se za Yukem objevil Juurai. Působil klidně. Nepoznali byste na něm, že celou cestu běžel. V duchu děkoval, že se Shura rád vybavuje. Yuko se na něj zděšeně díval. Co tady dělá?! Na jednu stranu byl rád, že je tady. Ale na tu druhou měl srdce v kalhotách. Věděl, že jestli tady Juurai bude, poteče krev. Proto jej omráčil. Aby to vyřídil bez násilí. Teď byl celý plán v háji.

,,Co tady..."

,,S tebou si to vyřídím později." Utnul ho Juurai prudce. Chvíli se mu díval do očí, pak jeho zrak padl na Juiko. Pohled mu potemněl hněvem. V mysli si přehrával různé způsoby zabití.

,,Teď jsi na řadě ty. Jak se opovažuješ do toho tahat moji sestru?!" zaburácel vztekle. Yuko zděšeně ustoupil. Tuhle stránku u svého domácího ještě neviděl. Černá aura jej obklopovala a šířila spoustu negativní energie.

,,Pusť ji." Zavrčel výhružně. Pobavený úšklebek zdobil Shurovu tvář.

,,Vem si ji." Luskl prsty a jeho banda se kolem něj seskupila, pěsti připravené udeřit. Juurai se ušklíbl.

,,Ještě nemáš puštěno v kalhotách?" zeptal se pobaveně svého společníka, který byl bílý, jako stěna. Ten se zašklebil nazpátek.

,,Před ním si určitě nepustím." Domluvil ve chvíli, kdy skupina vyrazila dopředu. Oba na nic nečekali a vyběhli jim naproti. Juurai se sklonil před letící pěstí a podkopl dvojnásobnému tlouštíkovi nohy. Ten padl se zaduněním na záda a pár rychlých ran do tváře jej nechalo v bezvědomí. Yukovi se ale dařilo hůře. Celá Shurova parta se skládala z pěti patolízalů. Dva se zaměřili na Juuraie a zbylí tři na něj. Byl ve značné nevýhodě. Jeho protivníci byli větší a mohutnější, Přesto se mu podařilo jednoho sundat kopancem do břicha a jakmile se předklonil, kopl ho vší silou do brady. Výpad jej odhodil na záda, kde zůstal ležet. Zbývali dva. Yuko si setřel pot z čela. Koutkem oka zahlédl svého domácího, který se mrštně vyhýbal výpadům svého protivníka. Pousmál se. Bylo vidět, že je zvyklý rvát se. Jeho pozornost upoutal kluk před ním. Zprudka vyrazil vpřed. Yuko uskočil na stranu a zády do něčeho narazil. Byl to Juurai. Stáli zády k sobě, pěsti zvednuté, připravené udeřit. Oba se ušklíbli. Juuraiovi se podařilo omráčit druhého patolízala, takže zbývali dva, každý stál před jednou obětí. Oba se rozběhli ve stejnou chvíli. Yuko mrkl na svého společníka a když byli na dosah, oba se skrčili a skulili se na stranu. Delikventi se srazili jako kuželky. Vykřikujíce bolestí se svalili na zem. Jedno kopnutí do brady je oba poslalo do bezesného spánku. Kluci si oddychli. Vedlejší zábava skončila, byl čas postarat se o příšeru a zachránit princeznu. Že to nebude jednoduché, pochopili okamžitě. Zvláštní klikavý zvuk upoutal Juuraiovu pozornost a když se podíval na její zdroj, zbledl

,,Pozor!" vykřikl a odstrčil Yuka stranou, ve stejnou chvíli zazněl výstřel. Yuko spadl na zem, okamžitě se ale otočil, aby zjistil, že na ně Shura míří malou zbraní. Juiko, stále svázaná, s hrůzou v očích sledovala svého bratra, který ležel na zemi. Juurai chvíli ležel bez hnutí. Pak se pomalu posadil, dlaní svíral pravé rameno. Kulka zasáhla střed ramene, krev se z rány valila proudem. Se zatnutými zuby se podíval na toho šílence.

,,Snad to nebolí?" pochechtával se Shura. Zbraň držel v lehkém sevření.

,,Když tě nemůžu mít, nebude tě mít nikdo." Juurai se zamračil. Nakonec byla jeho teorie správná. Shura zbraň nabil a namířil, tentokrát na jeho hlavu. Yuko se k němu ochranitelsky přisunul. Oba si v hlavě přepočítávali své šance na přežití. K jejich překvapení vše vyřešila Juiko. Dívce se konečně podařilo uvolnit z provazů. Jediným pohybem Shurovi podkopla nohy. Ten padl na záda, ostrá bolest hlavy značila, že se do ní praštil, zbraň odletěla o několik metrů dál. Kluci byli vmžiku na nohou. Juurai popadl sestru do náruče zatímco Yuko přirazil lehce omráčeného agresora k zemi. Vytáhl z kapsy mobil a vytočil číslo policie. Jen co domluvil se na něj Juurai zamračil.

,,Nechtěli jsme do toho tahat policii." Yuko se na něj podíval, jakoby viděl marťana.

,,Nechtěli, ale ten parchant tě postřelil. To nemůžeme nechat jenom tak!" v dáli uslyšeli sirény. Policie přijela během chvíle, minutu nato i sanitka. Shura byl zatčen a odveden do auta, Juiko podala svědectví a posbíralo se tolik důkazů, kolik se mohlo najít včetně starého telefonu, který Yuko později přinesl na stanici. Juurai byl ošetřen na místě. Kulka prošla skrz a tak to nebylo tak zlé. Poté byli všichni propuštěni domů. Jediné, co udělali, bylo vyčerpané padnutí do postele.

Only for youKde žijí příběhy. Začni objevovat