Dreams come true

Kapitola 23. - Prostě Silvestr

POHLED BARBARA

Poslední den v roce 2014 se přiblížil rychlostí světla. Myslím si, že tenhle rok byl výjimečný. Byly zlé, ale i dobré časy. Hlavně jsem se znovu setkala s tátou a dala se dohromady s Harrym. Sice mi umřela teta, ale teď jsem konečně zase šťastná.

S obyvateli tohoto domu, jsme se rozhodli uspořádat Silvestrovský večírek. Já jsem měla s Ann na starost výzdobu a ohňostroj. Niall s Liamem se měli postarat o jídlo, Harry s Louisem o alkohol a Zayn o hudbu. Proto jsme skoro všichni vyrazili brzo ráno na nákup, než nám všechny obchody zavřou. Zayn zůstal doma, prej na to nic nepotřebuje. Hazza mi půjčil svojí bílou Audinu a pak jsme si šli každým po svým. S Ann jsme nastoupily do auta a vyjely cestou nejbližší nákupní centrum. Na to, že je dnes Silvestr byl docela provoz. ,,Tak jeď ty debile! Nemám na to celý den!" rozčilovala jsem se, když ten chytrák před náma stále nevyjel. ,,No a už je zase červená!" praštila jsem do volantu. Ten blbec před náma mi ve zpětným zrcádku ukázal prostředníček. ,,To je dneska zase den. No chápeš to?!" nevěřícně jsem se obrátila na Ann. ,,Tak to tak neprožívej. Takový je prostě provoz v Londýně," protočila očima. Na semaforu zase blikla zelená. Díky bohu se konečně rozjel a nemusela jsem tam zapustit kořeny.

Po strastiplné jízdě jsme konečně parkovaly v podzemí nákupního centra. Vypla jsem motor a vystoupila z auta. Zamkla jsem a vydaly jsme se vstříc šílenství tam nahoře. ,,Takže nám stačí sehnat nějakou výzdobu a ohňostroj. To nebude tak těžký," rozjímala jsem nad tím, co máme udělat. ,,OK, jdu pro ohňostroj a ty vyber výzdobu. Prosím tě, hlavně kup něco vkusnýho," řekla Ann a radši už běžela pryč, než by jí přiletěl pohlavek ode mě. Vešla jsem do obchodu s věcma na party. Vybrala jsem nějaký girlandy a tak. A nakonec jsem vzala čelenky s nápisem HAPPY NEW YEAR 2015. Samozřejmě jenom pro vybrané, jako jsou obyvatelé vily a jimi privilegované osoby. A není to nevkusný, ať si Ann myslí co chce. Vše jsem zaplatila na pokladně a i s velkou taškou se přesunula k obchodu s ohňostroji, peterdami a tak podobně. Tam už mě nedočkavě vyhlížela Ann. ,,Tak ukaž, co jsi koupila," podívala se na mě nedůvěřivě. Ukázala jsem ji tašku. ,,No, docela dobrý," řekla po chvíli, co si tašku zkoumavě prohlížela. ,,Já myslím, že je to boží! A co jsi vůbec koupila ty?" zeptala jsem se jí. ,,Nech se překvapit," mrkla na mě a společně jsme se rozešly zpět k autu. Na zpátek bude řídit Ann, já už na to nervy nemám.

Zaparkovaly jsme před domem. Ostatní tady ještě nebyli, takže jsem se mohla v klidu pustit do přípravy, aniž by mě někdo rušil. Vešla jsem do domu. Kabát jsem pověsila na věšák a boty hodila do rohu, jako vždycky. S taškou jsem došla do obýváku, kde jsem ji uprostřed položila. Pak jsem vyšla do patra a převlékla se. Vzala jsem si jenom šedý tepláky a černý triko. Sešla jsem zpátky dolů a z komory vytáhla štafle. A výzdoba může začít. Po chvíli se ke mně přidala i Ann. Práce nám šla od ruky a po chvíli jsme měly obývák celý ozdobený. Nikde jinde výzdobu nehodlám dělat. Na strop jsem upevnila poslední girlandu a slezla ze štaflí. ,,Konečně hotovo," pronesla jsem. ,,Jo. Fakt se nám to povedlo," usmála se Ann a plácla si se mnou. ,,Co budeme dělat teď?" zeptala jsem se z komory, kam jsem uklízela štafle. ,,Nevím, ale asi bych si něco uvařila. Mám hrozný hlad," oznámila a na potvrzení jejích slov ji zakručelo v břiše. ,,Tak se koukneme, co tady máme," přešla jsem do kuchyně a otevřela ledničku. Zase tady nic není. Povzdechla jsem si. ,,Asi budeme muset něco objednat," došla jsem k závěru. ,,Už zas?!" vykvikla Ann. Venku se ozvalo bouchnutí dveří od auta. Vyhlédla jsem z okna a uviděla kluky, jak nesou tašky s jídlem a hlavně krabice s pizzou. ,,Koukej, kluci nesou pizzu," pustila jsem ji k oknu. Teď jsme obě koukaly z okna. Kluci nás po chvíli zaznamenali a zamávali nám. Zamávaly jsme nazpátek a dál na ně koukaly. Po chvíli mě to přestalo bavit a šla jsem otevřít dveře. Odemkla jsem a zpoza dveří na mě vypadl Harry. Dívala jsem se na něj jako na blázna. ,,Co to děláš?" podezřívavě jsem se zeptala. ,,Otevírám dveře," nevinně se usmál. Překročila jsem ho a od Nialla si vzala krabice s pizzou. Pizzu jsem odnesla do kuchyně, kde už nedočkavě čekala Ann. Prošly jsme všechny krabice, abychom zjistily, co máme za druhy. Všechny byly salámový. Každá jsme si vzaly jednu krabici a odkráčely ke mně do pokoje, nechajíc kluky na pospas osudu. Karma nám to pak určitě vrátí.