Nevlastní bratr Lucas

3.část

Ráno mě vzbudilo hlasité troubení auta. I když se mi nechce z postele, tak přeci jen vstanu. Běžím k oknu a podívám se co to je. ,,No to si ze mě dělaj srandu!" Řekla jsem si pro sebe.
Na mobile bylo 8:23.
Skočím zpět do postele a za bořím hlavu do toho měkkého polštáře.

L: Růženka nám ještě spinká?
K: Neumíš klepat?! Silně jsem odsekla.

Lucas přešel ke mě k posteli a přehodil si mě přez rameno.

K: I hned mě pusť!
L: Ani mě nehne. ,,Zasmál se"

M: Jé! Ahoj Kattie! Ty už si vzhůru?
K: Ať mě hned pustí!

J: No tak Lucu pusť jí!
L: Skazil si mi náladu tati!

Lucas mě sundal a přisedli jsme si ke stolu a začali snídat cereálie s mlékem.
J: Běž se připravit Kattie! Za dvě hodiny odjíždíme na letiště.

K: No jo no.

Běžela jsem po schodech do koupelny a umyla se a další věci.

Pak jsem se při řítila do šatny a oblékla se do pohodlného oblečení ve kterém mi bude dobře v letadle.

Zapla jsem si notebook a Skype a volala Nickovi, Malii a Tobymu.

K: Ahoj všichni
Ma,N,T: Ahoj zlato

K: za dvě hodiny vyrážíme na letiště, tak jsem vám chtěla zavolat.

Na jednou mě vyřadily z hovoru, tak jsem se docela vylekala.

Pak mi znovu zavolali.

K: Asi to nějak vypadlo
Ma: Asi. ,,Lehce se za smála"
N: A jak se jinak máš Kattie?
K: No jde to no. A co ty?
N: Když se stěhuješ, tak ne dobře.
K: Budeme si volat viďte?
T: Neboj krásko! Budeme.
K: Mám vás moc ráda
Ma, N,T: My tebe taky

L: s kým pak si to voláš? ,,Koukal mi Lucas do notebooku.
K: Volám si s přáteli! Taky bys to měl zkusit.

N: To je ten tvůj budoucí nevlastní bratr?
K: Jop

L: Tak já radši jdu!
K: No to běž pryč!

T: Wow!
Ma: Ten je tak hezkej! ,,Rozplývala se nad Lucysovou krásou"
K: No...Možná je hezkej ale nesnáším ho.
Ma: já bych ho brala.
K: Už musím! Jdu si připravit pár věcí do vaku s sebou do letadla tak pa a zavolám až dorazím

Ma, N, T: Měj se

Já se hned po típnutí rozbrečela.
Proč zrovna já?! S Malio, Nickem a Tobym se znám od malička, dokonce i naše mámy se spolu bavili a jezdili spolu s kočárkama. Teď je ale opouštím.

L: Kattie! Proč pláčeš?
K: Vypadni z mého pokoje! Hned!

Nechtěla jsem ho ani vidět.
Pak ale už jsem musela jít do auta a jet na letiště.

Na letišti u odbavení na mě že zadu někdo volal.

Kattie!
Otočila jsem se a uviděla Nicka, Maliu a Tobyho.

K: Co tady děláte? ,,Hrnuli se mi slzy do očí"

N: Chtěli jsme se s tebou ještě rozloučit. A tady máš od nás dárek ale otevři go až v letadle.

K: Nic jste mi neměli dávat.
T: Proč pláčeš Kattie?
K: Mám vás tolik ráda a teď od vás od létám.

M: Kattie! Musíme jít.

M: Tak se drž holka!

Všichni mě pevně objali a já se zase rozbrečela.

K: Tak se snad někdy uvidíme!
No: Určitě!
K: Tak ahoj
Ma, N, T: Ahoj Kattie

Já šla za mámou, Joshem a Lucasem.

Cesta letadlem byla dlouhá.
A poslouchat Lucasovo chrápání je hrozný, jelikož jsem ušla asi jen na půl hodiny. No.. hrozný.