Byla noc jako každá jiná ale já nemohl spát. Dnes sme se s Renem dost pohádali. Ren se urazil a rozhodl se že bude spát u sebe v ložnici. Neměl bych s tím problém ale, já bez něj neusnu. Miluju jeho přítomnost. Miluju ten pocit když leží vedle mě. Miluju když cítím jeho rty na těch svých.Já ho miluju ale nemůžu si to přiznat, natož to říct jemu.
Aki a Shima dnes domů nedorazí takže tu jsme sami. Kdybi na mě Ren nebyl naštvanej tak bych mu to třeba i řekl. Jenže on naštvanej je a určitě se v pokoji zamkl a už asi stejně spí. Je mi to jedno. Du za nim. Stejně tim už nic neskazim.
Vyšel jsem ze svého pokoje a pomalu a potichu jsem šel k jeho dveřím. Chvilku jsem jen tak bezradně stál před dvěma a snažil se dodat si odvahu ke stisknutí kliky. Nakonec jsem to ale stejně vzdal. Zatřepal jsem hlavou a otočil se ke dveřím zády. Byl jsem rozhodnutej že se vrátím spět do pokoje a na všechno zapomenu ale...nemohl jsem. Moje myšlenky byly totálně mimo a já se otočil spět ke dveřím. Zaťukal jsem.
„R-Rene? Spíš" Zamumlal jsem. Žádná odpověď. Zavřel jsem za sebou dveře a šel blíž k jeho posteli. Ležel s obličejem zabořeným do polštáře. Nenápadně jsem si lehl vedle něj a objal ho. „Co to děláš?! " Řekl a já se potichu usmál. Neodpověděl jsem. Ren ze sebe sundal moji ruku a otočil se ke mě zády. „Běž prič.Chci spát!" Řekl trochu nepříjemně a já ho jen znovu objal a dal mu polibek do vlasů. „Ale já nechci."
Cítil jsem jak se Ren zachvěl. Opět se vymotal z mého obětí a otočil se ke mě. „Co chceš?!" Zeptal se že mu skoro nebylo rozumět. „Tebe" Odvětil jsem a odvrátil zrak. Čekal jsem že mi jednu natáhne a už mě nebude chtít vidět ale to se nestalo. Opět se otočil. Ale tentokrát směrem ke mě. „jak to myslíš?”
Řekl a já ztuhl. Co mu mám odpovědět?!. Co?... Když už sem se konečně rozhodl že mu něco řeknu, umlčel mě polibkem a prohloubil jej. „Heh?“ i když nechtěně, sem se od něj odtáhl a podíval jsem se mu do očích. Tak krásných očí. „V pohodě?” Zeptal se a já kývl na znamení že ano. Znovu propojil naše rty a přidal i jazyk. Na to že je tak mladej mu to de (tuhle poznámku jsem si nemohla odpustit xD) do polibků jsem se zapojil a užíval si ten pocit když tu se ale odpojil a odvrátil zrak. „Já nemůžu.” řekl a já se na něj podíval s otázkou v očích. Už ani nevím co vlastně chce. „Víš...no...já...já někoho mám. ” Do oči se mi draly slzy ale nedal jsem to najevo.
„D-dobře....” Řekl jsem a sklopil zrak. V hlavě se mi honilo spoustu otázek a hlavně mě hrozně zajímalo, koho vlastně má. „promiň... udělal jsem...blbost... vážně promiň...,” Řekl a zvedal se z postele. „Kam deš? ” řekl jsem ale on se jen otočil a odešel. Seděl jsem na posteli a přemýšlel zda za ním mám jít nebo ne... ještě chvíli jsem tam tak seděl a pak se konečně zvednul. Otevřel sem dveře od pokoje a pomalu odcházel. Bál jsem se. Jakmile jsem ale zaslechnul prásknutí dveří, tak jsem se rozběhl. Doběhl jsem na chodbu a rozhlížel se kolem sebe. „R-Rene?...Si tu?! Rene!!” nedostal jsem žádnou odpověď a bylo mi jasný že odešel z domu. Hodil jsem na sebe bundu a obul si boty. Vyběhl jsem z domu a utíkal směrem k autu. Chtěl jsem auto otevřít ale uvědomil jsem si že nemám u sebe klíče, jelikož jsem je nechal doma. „Seru na to! ” naštval jsem se a zařval. „Na tohle teď není čas! ” odstoupil jsem od auta a šel směrem k parčíku nedaleko našeho baráku. Když jsem byl v parku, zahlédl jsem Rena a šel směrem k němu. Zastavil jsem se hned jak jsem spatřil že tam není sám. Natsuo?! Ten hajzl!!!
Moje oči se zalily slzami když se políbili. Tak to je to jeho "někoho mám" ! Jak mi tohle mohl udělat!? Otřel jsem si slzy a namířil si to spět k domu. Když jsem dorazil ke vchodovým dveřím, slyšel jsem kroky které se hnaly za mnou. Rychle jsem otevřel, vstoupil dovnitř a zavřel za sebou. Nakoukl jsem ven skrz okno vedle dveří a uviděl tam Natsua. Bouchal na dveře a něco řval. Musel si mě v parku všimnout. Chvilku jsem stál u dveří a pak jsem je otevřel. S nasraným a zároveň ublíženým výrazem jsem se na něj koukl. „Já ti to vysvětlím! Není to tak jak si myslíš!” stiskl jsem pěst a jednu mu vrazil. „Tak není jo?! Co mi to tady vykládáš za sračky?! ” znova jsem se napřáhl na další úder ale chytl mě za ruku a - pokračování příště xD -
Takže Awoj! Tohle by byla první kapitola mé nové storky
:3 Byla bych moc ráda za komentáře a hvězdičky ❤ ňák do neděle by měla vyjít další kapitola :33 pokusím se je vydávat každej týden <3
Váš-AomineDaiki-
