Removal! [EXO, BTS]

Mrtvé obočí.

Když jsem se dostatečně uklidnila Sehun mě dotáhl do koupelny. Když jsem si uvědomila, okamžitě jsem se začala vztekat a trhat sebou s nadějí, že mě pustí a já uteču hroznému trestu. Desinfekce. Ale, nebudeme si tu lhát, Sehun je silnější. Hlavně když za námi jde naštvaný D.O. Asi jsme udělali až moc velký bordel..

"Posaď se na vanu Nigi. A necukej se tak, uděláš si to jen horší. A tomuhle se nevyhneš." Řekl zcela vážně Hun. Probodla jsem ho pohledem, ovšem můj nenávist pohled jsem přesunula na mého bratra který k nám přišel a začal si prohlížet můj obličej.

"Stejně musí do nemocnice. Má roztržené obočí a nebezpečně nateklý nos." Pronesl velice znalecky a pokýval hlavou, zřejmě na utvrzení jeho diagnózy. Ale já se okamžitě zaradovala.

"Bezbolestná desinfekce! Jo!"

--------

"Ne! Nenenenenene a ne! Beru to zpátky! Bolíííí!" Pištěla jsem přes celou ošetřovnu když mi doktor čistil ránu. Takhle jsem pištěla celou dobu, uklidnila jsem se až když mi začal znecitlivěnou kůži zašívat.

"Nigi klid. Drtíš mi ruku." Zasmála se Mack. Koutkem oka jsem se na ní podívala a pousmála se nad tím. Má krásný smích. Ona celkově je krásná. Divím se, že ještě nikoho nemá. Kdyby někoho měla, určitě by mi to řekla. Nebo bych to poznala, určitě.

"Myslím že.. Že.. By mohla.. Pustit.. Pustit tu mojí.." Vydal ze sebe přidušeně Yeol který už ležel na zemi a držel si zápěstí levé ruky ruky. Vyděšeně jsem se na něj podívala ale stisk své ruky jsem jen povolila. Nehodlám ho pustit. Potřebuju oporu které můžu zlomit ruku. 

Po několika minutách doktor konečně dokončil svojí práci. Ale když jsem uviděla v zrcadle.. TEKUTÝ OBVAZ. Hnusný modrý(?) flek zdobil mé obočí a já se děsila. Vždyť.. Mi to slepilo moje obočí.. MOJE DOKONALE NAMALOVANÝ OBOČÍ.

"Pane doktore, myslím že už půjdeme. Aspoň dřív, než Nigi začne křičet kvůli tomu obočí." Falešně se usmála Mack během toho, co mě táhla z čekárny. Yoda držet recept na nějaké prášky proti bolesti a já se stále snažila vzpamatovat z té rány. Moje obočí. Moje krásné obočí..

"Yeole? Mack?" Ohlédla jsem se po nich a dál se nechala tahat z nemocnice. Když jsem si byla jistá, že mě poslouchají, pokračovala jsem ve větě ještě zoufalejším tónem. "Musíme mu udělat pohřeb."

"Cože? Komu? Baek žije, já taky, nemusí být žádný pohřeb. No a ty taky samozřejmě žiješ." Pokrčil nezaujatě rameny Yoda a já ho jen propálila vražedným pohledem který mě naučil Soo.

"Yeole.. Její obočí. Chce udělat pohřeb obočí." Promluvila velice vážně Mack a podívala se na mě. "Neboj, pomůžu ti s náhrobkem." Usmála se na mě a já ji úsměv oplatila.

"Moment. Moment. Moooooomenttttt. Vy. Chcete. Udělat. Pohřeb. Obočí?" Zeptal se. Jeho nechápavý pohled říkal víc, než jeho slova. Ale co mu na tom přijde tak divné? Je to normální. Moje obočí je pro mě vším. Tak proč se tak diví? Božínku.