Láska na ledě ❤ (Příběh hokejistky)

On?!🙄 (kapitola 16)

V minulém díle:

Otevřela jsem a ve dveřích se objevil..........

On. Objevil se tu Fred.
Chvíli jsem váhala. Uvnitř mě sváděly boj dvě strany. Jedna, ta která ho chtěla pustit. A druhá, která by ho nejradši nechala stát venku a zavřela by dveře.
Válka začala. Vedení se ujala první strana, ta dobrá. Ale po chvíli ji zaslepila ta druhá a taky ta špatná strana. První se dostala do čela. Vzala tu druhou a nemilosrdně ji vyhnala z mé hlavy.
Nakonec teda vyhrála ta dobrá a lepší.
Pustila jsem tedy Freda dovnitř. On si sedl ke stolu, ale já jsem šla zase na sedačku do obýváku. Dělala jsem, jako by tu nebyl.
On mě ale následoval a sedl si hned těsně vedle mě.
Zadíval se mi do očí a konečně něco řekl.

Pohled Freda:

Dneska jsem se rozhodl, že ji nečekaně překvapím. Už vím, kde bydlí a tak jsem to chtěl alespoň zkusit, zda bude doma.
Vzal jsem si mikinu černé barvy, džíny a ještě mobil s budnou.
Vyšel jsem a po 15 minutách jsem tu byl.
Celou cestu jsem ale přemýšlel, zda dělám dobře.

Co když mě nechce vidět? Co když mě vyhodí?
Dělám správně? Po tom, co jsem ji řekl?

Ale najednou se mi zatmělo před očima. Všiml jsem si ji v okně, jak odložila kytaru a jde ze svého pokoje.
Byla krásná jako vždycky. Její vlasy ji padaly do obličeje a její hubenou postavu zvýrazňovalo uplé tílko.

Už jsem ani neváhal a vydal jsem se zazvonit. Otevřela a chvíli to vypadalo, že mě ani nepustí dovnitř. Po chvíli svolila pokynem hlavy.
Vešel jsem a sedl si ke stolu. Jenomže ona mě ignorovala a sedla si na pohovku. Já jsem ji samozřejmě následoval a sedl si těsně vedle ní.
Nevydržel jsem to zas a zadíval jsem se jí do těch nádherných očí.
Po chvíli jsem promluvil.

"Ahoj Kate. Doufám, že jsem tě nevyrušil, ale potřeboval jsem tě vidět." Řekl jsem ji.
"Taky tě ráda vidím Frede. Co potřebuješ?
"Chtěl jsem tě jen vidět." Zalhal jsem.
"No tohle ti nesním... Něco potřebuješ. Jen tak by si tu nebyl." Řekla mi.

Znala mě už sakra dobře. Za těch pár týdnů mě už znala víc než kdo jiný.

"Tak dobře. Nechci aby si chodila s Jacobem ven. Proto tu jsem.
Ale je taky pravda, že jsem tě chtěl vidět." Promluvil jsem s nejistým hlasem.

Nechtěl jsem jí nějak lhát. Stejně by to nakonec zjistila...
Chvíli nic neříkala..

"Proč?" odpověděla mi a zadívala se na mě. Zněla nejistě.
"Nechci to."odmlčel jsem se a hned jsem pokračoval.. jelikož ona nevěděla, co říct.
"Já nechci, aby ti ublížil... Viděl jsem ostatní holky, co s ním byly. Jak vypadaly před tím a pak. Úplně je to odrovnalo."

Svůj pohled jsem potom upřel na pohovku. Nemohl jsem jí pohlédnout do očí...

Pohled Kate:

Hned co to dořekl, odmlčel se a odvrátil pohled...
Nevěděla jsem co mu na to říct. Byla jsem z toho vážně tak trochu mimo.
To mlčení mě ubíjelo. Nevím co říct.
On se o mě bojí. Nebo mě jen chce?
Nebo mu na mě záleží?
Nebo mě chce dostat, tak kam on sám chce? Chce mě a nebo jen nesnese pohled na mě a Jacoba....
Nebo ho jen jednoduše nesnáší???

Odvrátil pohled od pohovky a pohlédl mi do očí.
Znovu jsem se střetla s těma bouřkovýma očima..
Byl v nich klid a zároveň strach a vztek. A taky ještě jedna emoce, velmi odlišná od ostatních.
Touha...

Jeho oči se nyní zadívaly na má ústa.
Tikaly mezi mýma očima a pusou.
Jeho mysl nyní sváděla boj. Co má nebo co nemá udělat.
Trvalo to jen pár sekund a začal se ke mě sklánět.
Když byl jen malý kousek ode mě, vzpamatovala jsem se.
Hlavu jsem vzdálila a řekla jsem...

"Asi by si měl jít." řekla jsem i přes to, že jsem v jeho přítomnosti velmi ráda.
On mě pochopil a beze slov odešel...

Teď jsem ještě více zmatená....

_____________________________________

Za chvíli se mám sejít s Jacobem.
Na sebe jsem si vzala černé, lehce roztrhané džíny a nahoru červený top s krátkými rukávy.
Došla jsem k určenému místu a netrpělivě jsem čekala na Jacoba.

Někdo mi zaklepal na rameno a já jsem se hned prudce otočila.
Stál ta Jacob. Na sobě měl uplé černé tričko, rozeplou mikinu a kalhoty.

"Ahoj Kate. Vypadáš úžasně." Usmál se a už mě tahal do jedné menší restaurace.
"Ahoj. Děkuji..." Taky jsem se usmála a následovala ho dovnitř.

Objednali jsme si a povídali si.
Nakonec jsem zjistila, že je Jacob celkem fajn kluk...
Nevadí mi jeho společnost i přes to, že se mnou neustále flirtuje.
Doprovodil mě, rozloučili jsme se a odešel.

Doma jsem ještě chvíli přemýšlela co budu dělat o víkendu...

Je už půl jedné druhého dne a já se chystám spát.

S myšlenkami jen na něj. Na Freda a na to, jestli by se vážně stalo to, co chtěl udělat..

Po chvíli přemýšlení jsem usnula tvrdým spánkem.

Tak lidi je tu další kapitolka😄
Brzy snad vyjde další.
Mám už skoro 200 přečtení.
Mohl by třeba vyjít za 200 přečtení nějaký speciální díl.
Chtěli byste???❤

Vaše❤
xxxx